Ötziho „příbuzní“ z Tyrolska a problémy americké sondy Juno

Pražský vrch Petřín se co nevidět stane přírodní památkou. Rozhodli o tom radní hlavního města. Zákaz staveb, terénních úprav, ale také ježdění na kole a na koni mimo cesty a rozšiřování či výsadby nepůvodních živočichů a rostlin se bude týkat především vrcholového úseku Petřína. Právě tam se nacházejí výchozy druhohorních pískovců a opuk a také dubové porosty, ve kterých se dobře daří populaci největšího evropského brouka roháče obecného.

V Tyrolsku prý podle rakouských vědců žije 19 lidí, kteří mají geneticky blízko ke slavnému Ötzimu, jehož 5300 let stará přirozená mumie se našla roku 1991 na ledovci v Ötztalských Alpách. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že jsou to jacísi jeho „vzdálení příbuzní“, protože měli s Ötzim společné předky. Další takové „příbuzné“ by prý „muž z ledovce“ mohl mít i v jiných alpských regionech. Nikdo to ale zatím blíže nezkoumal.

Podle informací v regionálním tisku bylo nedávno těžbou dřeva těžce poškozeno známé pohřebiště z doby bronzové u Poběžovic na Domažlicku. Těžaři jezdili po mohylách s těžkou technikou, aniž o tom dali vědět archeologům, jak je jejich povinností. Mohylník u Poběžovic se dvěma desítkami mohyl je významný i z pohledu historie archeologické vědy u nás. V roce 1843 totiž právě na tomto místě proběhl jeden z prvních oficiálních výzkumů v Čechách.

Mohylové pohřebiště z pravěku (ilustrační foto)|foto: Martin Baják

Zajímavý objev přinesl archeologický výzkum v Pekařské ulici v Brně – velkou stříbrnou minci, tzv. scudo, původem z italských Benátek. Podle numismatičky Dagmar Grossmanové se scuda v Itálii razila od 16. století – toto konkrétní pochází z roku 1592. Běžně se jich nepoužívalo, scudy platili hlavně obchodníci. Jak se mince dostala do Brna není známo, její přítomnost však svědčí o obchodních stycích Brňanů s Benátskou republikou.

Začátkem října prolétla kolem naší planety americká sonda Juno. Plánovaný průlet sondu, která odstartovala předloni, urychlil natolik, že jí to umožní doletět až k Jupiteru, kam by měla dorazit za tři roky. Během průletu kolem Země však systémy sondy bez zjevné příčiny nečekaně přešly do nouzového režimu. Sonda sice zůstala ve spojení se Zemí, její vysílání je však úsporné a skoupé. Technici NASA už hledají problém a pokusí se sondu probudit.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 43/2013, 19. října.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.