Otec na mateřské? Ano! V opičím světě žádný problém

15. duben 2016

V lidské říši novinka posledních desetiletí, v přírodě však úplně běžná věc, že v mnoha případech odchází na mateřskou dovolenou otec mláďat. Děčínské zoologické zahradě se teď o opičí pětitýdenní dvojčata stará táta Tamarín žlutoruký.

„Tyhle opičky to mají opravdu dobře zařízené, o mláďata se stará otec, matce je vlastně předává jenom na kojení,“ říká Alena Houšková, tisková mluvčí děčínské Zoologické zahrady. „Ale není to zas až taková zvláštnost, která se týká jen tamarínů, vyskytuje se to i u jiných druhů,“ doplňuje.

Zajímá vás, co dělá matka v případě, kdy se o mladé stará otec? „Samozřejmě se k ní chodí napít, nakojit, ale většinu času je nosí ten samec. A když se přijdou napít, tak mamina zkontroluje, jestli jsou v pořádku,“ vysvětluje Jiří Chadima, ošetřovatel Tamarínů žlutorukých Jiří Chadima. „Dohlíží, jestli to ten sameček dělá správně. Není to úplně tak, že by si dala šlofíka a vůbec se o ně nestarala,“ dodává.

Ve větších skupinách se o mláďata někdy starají i starší sourozenci. Tamaríni žlutorucí žijí ve volné přírodě v pralesích Brazílie, Francouzské Guyany a Surinamu. Žijí ve skupinách o 4 až 15ti členech a jsou výbornými skokany. Nejvíce si pochutnají na ovoci, zelenině a drobném hmyzu. A mláďata přicházejí na svět přibližně po necelých 5ti měsících.

Tamaríni vousatí

Samci Tamarínů žlutorukých nejsou jediní, kteří v přírodě přebírají starost o narozená. Otci na mateřské dovolené jsou také velcí nelétaví ptáci kasuáři či samci ropušky starostlivé, kteří ještě nevylíhlá vajíčka nosí na svých nohou a pravidelně je chodí namáčet.

Mládě kasuára přilbového
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.