Ohňostroj Kvadrantid a blízké Slunce: Procházka lednovou oblohou
Polostínové zatmění Měsíce, roj meteorů ze souhvězdí, které už na obloze nenajdete, a pár pěkných nebeských setkání.
Co nám chystá nebeská sféra v novém roce 2020? V podání Slunce a Měsíce to bude celkem šest zatmění, k jásotu ovšem není důvod, u nás totiž uvidíme pouze dvě zatmění měsíční a ještě k tomu jen polostínová. Na dráhu nejbližší Slunci, k tzv. perihelu, se vydá rekordních 67 komet, ovšem jen tři – Panstarrs, Howel a Machholz – mají být viditelné i v menších dalekohledech. Jasnost komet je ale nevyzpytatelná. Vlasatice si občas dělají, co chtějí…
Mnohem přesněji jsou v nebeských plánech zanesena měsíční zatmění – to první přijde už 10. ledna. Bude však mnohem skromnější než to z ledna 2019, které bylo úplné. Jak už jsem naznačil v úvodu, půjde totiž jen o zatmění polostínové, očima těžko viditelné. Zkusit svůj zrak můžete mezi 18. – 22. hodinou.
Meteory ze zrušeného souhvězdí
Postřehnutelnější by měl být už 4. ledna nebeský ohňostroj v podobě meteorického roje Kvadrantid. Meteorům dodává materiál blízkozemní planetka Amor, do zemské atmosféry vstupují rychlostí přibližně 40 km/s. Maximum nastane kolem deváté hodiny dopolední, meteory bychom však mohli vidět před rozbřeskem brzy ráno nebo navečer.
Název tohoto roje je svým způsobem raritou; je totiž pozůstatkem staré hvězdné kartografie, ve které bylo ještě na mapě zakresleno dnes už neexistující souhvězdí Quadrans Muralis – Zední kvadrant. To se nacházelo mezi klečící nohou Herkula, hlavou a rukou Pastýře, tělem Draka a špičkou ocasu souhvězdí Velké medvědice. Mezinárodní astronomickou unií bylo zrušeno v roce 1922.
5. ledna bude Země Slunci nejblíže – 147 milionů a 100 tisíc kilometrů. O dva dny později, 7. ledna ve 23 hodin, nastane konjunkce Měsíce s hvězdou Aldebaran v Býku. Podobná konjunkce s hvězdou Antares ve Štíru 20. ledna v podvečer vidět nebude, připomene ji však už brzy ráno a pak i den poté na jihovýchodě hezké seskupení těchto těles, k nimž se přidá ještě Mars.
Planety a měsíční fáze
Z planet uvidíme v lednu Venuši večer vysoko nad jihozápadním obzorem, ráno nad jihovýchodem už zmíněný Mars. Uran bude vidět v první polovině noci a Neptun večer na jihozápadě. Ostatní planety, Merkur, Jupiter a Saturn, nejsou v lednu viditelné vůbec.
Zbývá připomenout ještě měsíční fáze. 4. ledna první čtvrť, 10. ledna úplněk, 17. ledna poslední čtvrť a 24. ledna nov, kdy Měsíc není vidět. O den později však zkuste jeho velmi uzoučký srpek vyhledat nad západním obzorem.
Jsme v závěru Procházky oblohou s trochu zvláštní příchutí – chystáme ji totiž pro vás už dvě desítky rozhlasových let! Přejeme vám úspěšný vstup do nového roku a při dalších toulkách vesmírem hodně pěkných zážitků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
