Od vynálezu magnetofonové kazety uplynulo 50 let
Máte ještě doma klasické kazety do kazeťáku? Určitě ano. Odhadli byste, že koncem srpna oslavila magnetofonová páska v kazetě už padesátileté výročí své existence?
Šuměly a někdy se i pořádně zamotaly, nikomu to ale v té době nevadilo. Na takzvané chromky jsme nahrávali alba, která měla zůstat v archivu, na ty horší aktuální hity z rádia. Do prvních domácích počítačů jsme z nich přetahovali programy.
Svého času stála u nás značková zahraniční kazeta zhruba tolik jako nákup na celý víkend pro čtyřčlennou rodinu.
Poprvé byla kazeta představena 28. srpna 1963 na veletrhu v Berlíně. Známá německá firma si jí ale nenechala patentovat, a tak se velmi rychle rozšířila. Ve velkém se začaly kazety vyrábět v roce 1979. Z Japonska k nám totiž na začátku prázdnin přišel walkman.
Už o rok později na to reagovala Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) která rozjela první kampaň proti domácímu kopírování. U nás se umíráček kazetám rozezněl v roce 1998, kdy se prodalo víc hudby na CD než na kazetách. Zajímavé je i to, že poslední firma u nás, která kazety vyráběla, ukončila produkci teprve minulý rok.
V osmdesátých letech se ročně prodalo průměrně 900 milionů kazet. Minulý rok to na celém světě byly jen dva miliony. Audiokazeta ale ještě úplně tak mrtvá není. V Asii, Indii nebo Saudské Arábii se stále zhruba polovina hudební produkce prodá na kazetách. Hodně se jich prodává i v Africe, kde chtějí v Botswaně dokonce postavit velkou továrnu.
Ve Velké Británii se meziroční prodej dokonce ztrojnásobil. V západních zemích si kazety oblíbili hlavně umělci okrajových žánrů. Vydávají v podstatě sběratelské kousky, ve kterých najdete digitální kód, díky kterému si album potom stáhnete kvalitně na internetu.
Audiokazety jsou stále hitem v amerických věznicích, kde trestanci nemají jinou možnost jak poslouchat hudbu. Magnetofonová páska má dokonce i svůj den, a to 7. září. Na světový den kazet přicházejí vydavatelství se speciálními novinkami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.