Od „krvavého úterý“ v Kadani uplynulo 100 let

Krev na ulici (ilustr. obr.)
Krev na ulici (ilustr. obr.)

4. března si mnozí čeští Němci připomenou „Den práva na sebeurčení“. Vybrané datum není náhodné. Váže se krvavým událostem března roku 1919 v Kadani. Tehdy tam při nepokojích zemřelo 25 lidí.

„Německé obyvatelstvo, žijící v pohraničí, chtělo svá práva a možnost jakési autonomie. Demonstrace původních německých obyvatel se konaly ve všech větších městech v pohraničí,“ vysvětluje historické souvislosti Jiří Liebscher z kadaňského muzea.

„Na kadaňském náměstí se strhl spor o to, kdo má vlajku na radnici pověšenou výš,“ pokračuje Liebscher. Tenhle zdánlivě malicherný spor to celé odstartoval.

Situace v nově zrozeném státě nebyla snadná. Většinu Sudet historicky obývali právě Němci. Měli tu své domovy, své rodiny, své životy. Nechtěli nic měnit. Češi ale zase chtěli svůj stát. Svoji samostatnost. Svoje pravidla. Svou vlajku.

4. března v Kadani na sebe narazili protestující Němci a česká armáda. Ta měla situaci v pohraničí uklidnit a nespokojené Němce držet na uzdě. Kdyby to dokázala bez ničení rakouských orlic, možná by k tragédii nedošlo. Jenže na kdyby se nehraje.

Němečtí demonstranti vystoupali na radniční věž a strhli českou vlajku. Čeští vojáci si to nechtěli nechat líbit. Padly první výstřely. Ostřelovač střežící situaci v budově tehdejší pošty začal střílet. Bez rozkazu. Odnesli to přihlížející.

Když dozněla kulometná salva, na dlažbě kadaňského náměstí zůstalo ležet 18 mrtvých a přes 70 těžce zraněných, z nichž ještě 7 na následky střelby zemřelo. Mezi mrtvými se nacházely i ženy a děti.

Tuhle tragickou událost teď připomíná výstava na kadaňském hradě. Tamní muzejníci zmapovali osudy účastníků kadaňského masakru. Celou událost přibližují návštěvníkům prostřednictvím lidských příběhů.

Spustit audio

Související