Objevy a události týdne č. 32

9. srpen 2009

Scvrkávající se ryby, miliony slunéček na Baltu, nečekaná hlava v muzeu, římský lazaret u Pasohlávek, Velký kanárský teleskop.

V moři ubývá velkých živočichů; i v rámci druhů se průměrní jedinci zmenšují. Němečtí a francouzští vědci to tvrdí na základě pravidelných měření organismů - ryb, bakterií a řas - v Severním a Baltském moři. Na vině je asi globální změna klimatu. Zmenšování ryb sníží výtěžnost rybolovu, ale také negativně ovlivní celý ekosystém: způsobí posun v potravním řetězci. Nejvíc to odnese nejmenší kořist - zooplankton.

Baltské pobřeží Německa zaplavily miliony slunéček sedmitečných. Podle zoologů je to přirozený jev, ke kterému dochází vždy, když mají larvy slunéček dost potravy - tedy mšic. I těm se letos dařilo; díky vhodné vlhkosti a mírným teplotám totiž dobře rostla vegetace. A proč slunéčka obsadila hlavně pobřeží? To souvisí podle odborníků jednoduše s pohyby vzdušných mas a typickým přímořským větrem.

V muzeích se dá najít mnohé. Ve sbírce univerzitní nemocnice v nizozemském Leydenu před časem objevili hlavu ghanského krále Badua Bonsua II., naloženou ve formaldehydu. Král byl popraven roku 1838 za vraždu dvou nizozemských emisarů; jeho hlavu odvezli do Nizozemí, kde měla být zkoumána vědci. Místo toho se ale ztratila. Až letos v červenci byla hlava oficiálně vrácena zástupcům ghanské vlády.

U Pasohlávek, jižně od Brna, zkoumají archeologové římský lazaret. Ve 2. století jej postavili vojáci desáté římské legie, která sídlila v opevněném komplexu na vrchu Hradisko. Z šedesát metrů dlouhé a čtyřicet pět metrů široké celodřevěné stavby zbyly jen základové žlaby a hřebíky. Její objev je skutečná senzace. Na území bývalé Římské říše se zatím našla jen asi desítka lazaretů, severně od Dunaje žádný.

24. července byl slavnostně zahájen provoz největšího a nejmodernějšího optického infračerveného teleskopu na světě. Stojí na kanárském ostrově La Palma ve výšce skoro dva a půl kilometru a přezdívá se mu Velký kanárský teleskop. Jeho optika sestává z 36 segmentů, které dohromady tvoří plochu rovnající se kruhovému zrcadlu o průměru 10,4 metru. Své konkurenty "válcuje" i technologickou vyspělostí.

Pramen: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 32/2009, 8. - 14. srpna.

Pravidelná rubrika Objevy a události týdne se vysílá na začátku každého Planetária.

autor: frv
Spustit audio