Objevy a události týdne č. 13

28. březen 2010

Policie a bakterie, promiskuitní chobotnice pobřežní, bílý vrápenec z Moravského krasu, nejlepší portrét Amenhotepa III., nalezený Lunochod (?).

Každý člověk má na rukou originální sadu bakterií. Stačí se dotknout jakéhokoliv povrchu a zanecháte na něm svou individuální stopu. Odebírání bakteriálních vzorků by se jednou mohlo stát rutinním policejním postupem, říkají vědci, kteří s tímto objevem přišli. Má jednu velkou výhodu. Bakterie ulpívají i na matném povrchu nebo dokonce textilu, ze kterých běžné otisky prstů nezískáte.

Španělští biologové zjistili, že malé chobotnice pobřežní, které se narodí z jedné oplodněné snůšky vajec, mohou být přesto potomky několika různých otců. Samci chobotnic se sice při páření pokaždé snaží vypudit ze samice sperma svých předchůdců, ale zdá se, že se jim to málokdy povede. Navíc je samička schopná ve svém těle živé sperma „skladovat“, dokud nenajde uplatnění. Třeba i deset měsíců.

Při letošním sčítání netopýrů objevili ochranáři v jeskyních Moravského krasu raritu – úplně bílého vrápence malého. Jestli šlo o skutečného albína ovšem nevědí. Zvíře totiž spalo a tak nebylo možné zjistit, jestli má typický znak všech albínů, způsobený absencí tělního pigmentu – a to jsou červené oči. Mohlo se jednat i o genetickou poruchu zvanou leucismus, kdy pigment chybí pouze v srsti zvířete.

V zádušním chrámu faraona Amenhotepa III. v Luxoru na západním břehu Nilu vykopali archeologové mohutné sochy boha moudrosti Thovta a také samotného faraona. Letos je to na stejném místě druhý podobný objev. Dva a půl metru vysoká faraonova hlava z leštěné žuly, která se našla v únoru, je považována za vůbec nejzachovalejší sochařský portrét Amenhotepa III., Tutanchamonova dědečka.

Kanadskému astronomovi Philu Stookemu se podařil nečekaný úlovek. Na snímcích měsíčního povrchu, které pořídila NASA, našel stopy Lunochodu 2 a na jejich konci malý tmavošedý bod – samotné dávno nefunkční měsíční vozítko. Pohyblivá dálkově řízená laboratoř sovětské výroby přistála na Měsíci v lednu 1973 a pracovala do června téhož roku. Po měsíčním povrchu najezdila 37 kilometrů. (Poznámka redakce: Vzápětí se ukázalo, že stopy sice patří Lunochodu, ale šedý bod na jejich konci vozítko není. Je to jen dolík, vyhloubený jeho protáčejícími se koly.)

Pramen: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 13/2010, 28. března - 2. dubna.

Pravidelná rubrika Objevy a události týdne se vysílá na začátku každého Planetária.

autor: frv
Spustit audio