Objevy a události týdne č. 09

27. únor 2011

Planetárium

Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru|foto: Robin Dienel / Carnegie Institution for Science

Hnědnutí van Goghových slunečnic, nepřetržitý monitoring ostrova Jamese Rosse, monarchové v krizi, chrám bohyně Venuše na ostrově Krku, spánek baribalů.

Obrazy známého nizozemského malíře 19. století Vincenta van Gogha stále více hnědnou. Změny postihly zejména zářivě žlutou barvu, kterou měl malíř ve velké oblibě. Vědcům se podařilo zjistit, že tmavnutí způsobuje reakce chrómu obsaženého v barvách s ultrafialovým zářením ze Slunce. Než odborníci zjistí, jak obrazům vrátit jejich původní barvy, doporučují ukrýt je v co nejhlubším stínu.

Naši vědci, obývající dočasně antarktickou polární stanici na ostrově Jamese Rosse, instalovali automatický systém, který jim umožní sledovat vývoj povětrnosti v okolí stanice celoročně, i když tam nebudou. Zařízení tvoří počítač a webkamera, která navíc každých šest hodin pořídí fotografii. Kromě povětrnosti bude monitorovat pohyb ledových ker a plavební situaci v přilehlém průlivu prince Gustava.

Populace motýlích poutníků monarchů stěhovavých je na tom letos lépe, než před rokem. Na zimoviště do mexického státu Michoacán jich ze severu Ameriky přilétlo dvojnásobné množství; přesto jde o zlomek bývalého stavu. Motýlí kolonie letos obsadily přibližně čtyři hektary lesa. Drastické snížení stavu monarchů podle vědců způsobily výkyvy počasí, úbytek přirozeného prostředí i potravních zdrojů.

Na chorvatském ostrově Krku se našly pozůstatky chrámu římské bohyně smyslnosti, krásy a lásky Venuše z 1. století před naším letopočtem. Podle odborníků jde o vzácný nález, protože chrámů zasvěcených Venuši se zatím v Evropě podařilo najít asi jen deset. K objevu došlo při přestavbě rodinného domu na obchod. Trosky svatyně by měly být zpřístupněny veřejnosti. Budou vidět přes prosklenou podlahu.

Američtí vědci studovali zimní spánek medvědů baribalů. Pod kůži jim zavedli čip, snímající tělesnou teplotu a aktivitu organismu. Měření prokázala, že medvědi při zimním spánku sníží spotřebu energie až o tři čtvrtiny, jejich tělesná teplota však klesne jen asi o pět stupňů. Pokud by se podobnou hibernaci podařilo navodit i u lidí, našla by zcela jistě uplatnění v medicíně nebo při dlouhých kosmických letech.

Pramen: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 09/2011, 26. února – 4. března.

Pravidelná rubrika Objevy a události týdne se vysílá na začátku každého Planetária.

Archiv rubriky