O bohatství národů a o velké depresi

20. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Detail stříbrné americké půldolarovky z roku 1935

V roce 1776 vydal jeden skotský filosof knihu, nazvanou „O bohatství národů“. Tím filosofem byl Adam Smith. Patrně tehdy netušil, jak významné dílo právě uvedl na trh.

Slovo „trh“ je přitom klíčové: je to právě nosná myšlenka jeho díla, dnes povýtce považovaného za čistě ekonomické, ba ustavující politickou ekonomii jako takovou. Nutno dodat, že sám Smith by ji, tak jako svá předchozí díla, označil za knihu etickou. V souladu s etikou se totiž v „Bohatství národů“ zabývá tím, jak by se měla společnost organizovat, aby z toho vzešel obecný lidský prospěch. A všechno se to točí právě kolem trhu, bohatství, produkce a peněz.

Přádelna v Jižní Karolíně. V roce 1908 nebyla dětská práce v manufakturách ničím neobvyklým

Potká se Skot, Francouz a Číňan…

Je trochu s podivem, že právě kolem téhle knihy nastal později takový poprask, doprovázený i řadou mýtů. Téma samotné totiž nebylo nikterak novátorské a originální: koncem 18. století byl v kurzu fyziokratismus, de facto ekonomická teorie zkoumající právě podstatu bohatství. A na britské ostrovy ji importovali Francouzi. I to je důvod, proč se údajná Smithova zásada lassez faire vyslovuje francouzsky. Ta zásada v zásadě říká: „státe, neřeš ekonomiku, však ona se vyřeší i bez tebe – a lépe.“ A samotní Francouzi se jí inspirovali v Číně. No, a to spojení zásady laissez faire se Smithem je právě jeden z těch mýtů – on ten výraz nepoužíval.

Viditelná neviditelná ruka trhu

Adam Smith, skotský ekonom a filosof 18. století. Jeho bronzová socha stojí v Edinburghu

Souvisí s tím ovšem onen neméně slavný princip „neviditelné ruky trhu“, a to už je Smithův výraz. Ovšem nikoliv Smithův vynález… Smithova elegantní ekonomická etika krásně pasovala k politickému liberalismu, který se na ostrovech těšil popularitě už od dob Johna Locka a dotvořily se tak, alespoň v ekonomické rovině, základy ideologie, která určila ráz Británie pro další epochu.

Politická ekonomie jako věda pak z té Smithovy zásady o „neviditelné ruce trhu“ udělá svůj axiom číslo jedna. Představa trhu jako autoregulačního mechanismu se tak hluboce zakoření, že ji budou uznávat všichni po dalších 150 let, a to je v éře prudkých změn a průmyslových revolucí úctyhodná doba. Navzdory všem krizím a vynálezům bude trh pořád popisován jako prostor mezi domácnostmi a firmami, které svou poptávku a nabídku řídí podle ceny – a všichni se mají dobře. A kdo ne, může si za to sám a to je přirozené. A státu je dovoleno jen vybírat daně a zaplatit jimi klid na práci a bohatnutí.

Od deprese k makroekonomii

Velká hospodářská krize (1929)

Ale všechno má svůj konec. Když po první světové válce začne světová ekonomika utěšeně růst a v čele jsou, jak jinak, Spojené státy americké, nějak se to přepálí, praskne bublina optimismu a absurdních cen akcií (dnes bychom řekli toxických) a na světě je Velká hospodářská krize, v anglosaském prostředí tak roztomile pojmenovaná Great Depression. Miliony lidí bez práce, kdo jezdil dříve do práce autem, spí najednou pod mostem, v Americe jsou k vidění fotky středostavovských domů, před kterými umístil majitel ceduli 4 children for sale – 4 děti na prodej. V takové situaci se pak těžko obhajuje zásada „všechno je v pořádku, krize nám to tu pročistí, nechme to být.“ Třeba i jo, ale: za jak dlouho? A to do té doby budou střední vrstvy prodávat svoje děti, protože je neuživí?

Velká hospodářská krize (1929)

A tak v téhle meziválečné éře přijde na scénu jiný ekonom, mimochodem zase poddaný Jeho Veličenstva, tentokrát už Angličan, J. M. Keynes. A ten udělá v ekonomii revoluci, když do ekonomiky povolá i stát. A tak se zrodí makroekonomie a tu tady máme dodnes. Pravdou je, že státu se tenkrát opravdu dařilo nezaměstnanost snižovat. Ovšem například v Německu to bylo díky zbrojení, a taky v jiných státech se zbrojilo, i když ne zprvu tolik, a tak se z Velké deprese dostanou lidi rovnou do druhé světové války. Ale to není nic nového: když tenkrát Smithovi zrovna vyšlo jeho „O bohatství národů“, na druhé straně Atlantiku zrovna vydali Deklaraci nezávislosti. A válka z toho byla taky.

autoři: Adam Vidner , frv
Spustit audio

Související