Vývoj ekonomie: od antiky až k Velké hospodářské krizi

25. květen 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Socha skotského ekonoma a filozofa Adama Smitha v Edinburghu
0:00
/
0:00

Ekonomie je humanitní, respektive společenská věda, která však v současnosti notně čerpá i z věd poněkud exaktnějších, především z matematiky.

Ekonomie při současném stadiu naší euroatlantické civilizace, která je z principu konzumní, je na piedestalu všech teoretických systémů, které mají bezprostřední význam pro běžný život lidí i celých států. Její pojmy jako HDP, inflace nebo trvalý růst jsou bedlivě pozorovány, obávány nebo naopak vzývány jako dříve božstva či mýtické bytosti.
Tak jako je tomu u většiny věd, i ekonomie má své počátky ve starověkém Řecku, kde její základy položili spisovatelé a filosofové jako Hérodotos nebo Aristoteles. Zde ostatně vzniklo i její označení – základem jsou slova oikos (dům či domácnost) a nomoi (zákony). Ekonomie je tedy vlastně původně vědou o způsobu, jak řídit chod domácnosti. S tím ostatně souzní i tvrzení Margaret Thatcherové z konce 20. století, podle níž „jakákoli žena, která rozumí problémům chodu domácnosti, bude blíž pochopení problémů chodu země.“ Ekonomie si postupně do hledáčku zaměřila i subjekt, jakým je stát.

Mezitím ale prošla dlouhým vývojem. Ve středověku se k ekonomickým otázkám vyjadřovala i dominantní teologie. Svatý Tomáš Akvinský odsuzuje z pohledu křesťanské morálky zisk z úroků. Ty jsou podle něj vyděláváním na času, což je ovšem výsostný „majetek“ Boha, nikoliv lidí. Výrazně tím omezil finanční sektor, ostatně z podobné úvahy vycházejí při své praxi ještě dnes banky v islámských zemích.
Základ klasické, tzv. politické ekonomie je ale kladen až do novověku, kdy byla rozvíjena na Britských ostrovech. Vyjadřovali se k ní myslitelé jako Locke nebo Malthus, za přelomové se pak považuje dílo Adama Smithe Pojednání o původu a podstatě bohatství národů. Nejdůležitější myšlenkou je zde koncepce volného trhu, jeden z nosných pilířů pozdější ideologie liberalismu. Neviditelná ruka trhu je jakýmsi nástrojem, který umožňuje transformovat soukromé neřesti (konkrétně snahu o zisk na úkor druhého člověka) na všeobecné blaho, a sice specializací na jednu činnost. Bude-li pekař jako jediný dělat chleba a vydělávat jeho prodejem, pak ostatní budou mít čas na výrobu jiných zpeněžitelných věcí.
Po státu se zde nechce nic jiného, než aby umožnil nerušenou směnu, tj. obchod, mezi všemi členy tržního mechanismu. Za ty jsou považovány domácnosti a firmy. Stát jako ekonomický subjekt tak začne být vnímán až v první polovině 20. století, konkrétně během Velké hospodářské krize. Tehdy navrhl poradce amerického prezidenta J. M. Keynes, aby se evidentní selhání trhu řešilo aktivními zásahy vlády, která má činit prorůstová opatření. Jednalo se o původně levicově orientovanou teorii, v menší míře ji však dnes přejímají i pravicové koncepce.

Titulní strana prvního vydání Pojednání o původu a podstatě bohatství národů od Adama Smitha

Vysíláno v Planetáriu č. 22/2013, 25. května.

Rubrika Historie vědy se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.

autor: Adam Vidner
Spustit audio