Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 9

Na Kutnohorsku se našla další 94 milionů let stará kost českého dinosaura. Stejně jako v případě nálezu stehenní kosti před necelými třemi lety i tentokrát byl objev dílem náhody. Kost našli studenti, kteří pod dohledem pedagoga Václava Zieglera sbírali zkamenělé lastury. Jedná se patrně o část kloubu z prstu zadní nohy. Přestože nález pochází ze stejné geologické vrstvy jako ten minulý, nemusí pocházet ze stejného jedince - i když to, podle odborníků, samozřejmě není vyloučeno. Další podrobnosti

Naši vědci se chystají za dinosaury i do zahraničí, na slavné naleziště v Nemegtu v mongolské poušti Gobi. Společná česko-mongolská expedice bude kromě dinosaurů zkoumat také horniny, v nichž se jejich pozůstatky nacházejí. Jedním z cílů našich badatelů je získat kompletní kostru dinosaura pro vznikající muzeum historie Země. Expedice, hrazená ze soukromých zdrojů, bude v Mongolsku pracovat od letošního roku každoročně po dobu tří měsíců až do roku 2009.

Od paleontologie k archeologii. Polsko-egyptský tým našel v chrámu egyptské královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí hrobku vezíra z 8. až 7. století před naším letopočtem. Hrobka byla sice v minulosti vyloupena, do dnešních dnů se v ní však dochovala část vezírovy mumie a její nádherně malovaný obal. Polští odborníci z Varšavské univerzity pracují na renovaci slavného chrámu královny Hatšepsut už 45 let. V současnosti obnovují jeho třetí, nejvyšší terasu.

Velký a rozeklaný Peloponéský poloostrov spojuje se zbytkem Řecka jen šest kilometrů široká Korintská šíje. Dnes ji protíná průplav, dříve si lodníci zkracovali cestu z Athén do Korintského zálivu jinak. Už v 6. století př.n.l. postavil korintský vládce Peliandros přes šíji tzv. diolkos, dráhu z vápencových desek s kolejemi pro vozíky, na nichž se lodi přes šíji přetahovaly. Diolkos byl používán až do 12. století. Jeho zbytky jsou na březích průplavu patrné dodnes a v současnosti se restaurují.

Kožený předmět, nalezený roku 2003 v tajícím ledovci na jihozápadě kanadské provincie Yukon, je 1400 let starý indiánský mokasín. Vědci si zprvu mysleli, že jde o fragment lovecké brašny. Pravda vyšla najevo až po jeho důkladné konzervaci. Jedná se o nejstarší indiánský mokasín, jaký byl kdy v Kanadě nalezen. Objevu je přikládán velký význam. Bota totiž nepochybně patřila příslušníkovi indiánského kmene Athapaskanů, kteří kdysi obývali kanadské lesy. Další podrobnosti

Indičtí archeologové objevili v jedné z vesnic u jihoindického Madrásu dvě žulové Buddhovy sochy z 10. století. Na jedné z nich přečetli tamilský nápis o sumaterském králi z dynastie Šrívidžaja, který se vydal na pouť do Indie. Protože oba kamenní Buddhové mají východoasijské rysy, archeologové soudí, že tyto sochy přivezl do Indie právě zmíněný král, jehož jméno však není v nápisu uvedeno. Sochy nicméně svědčí o intenzivních kontaktech Indie s jihovýchodní Asií už před 1000 lety.

Sonda Cassini, první umělá družice Saturnu, zaznamenala v minulých týdnech v atmosféře planety obrovskou bouři s blesky tisíckrát silnějšími, než jsou ty pozemské. Bouře začala 23. ledna a od té doby zaznamenali astronomové na Saturnu necelé čtyři desítky za sebou jdoucích bouřkových událostí, z nichž každá trvala nejméně deset hodin. Astronomům není jasné, jak bouře na Saturnu vznikají, ale domnívají se, že nějak souvisí s horkým nitrem planety.

Dva američtí astronauti navrhli nový způsob, jak vychýlit z dráhy asteroid, ohrožující Zemi. K nebezpečné planetce by bylo vysláno plavidlo, které by se v její blízkosti pohybovalo po dobu několika měsíců nebo roků a působilo by na ní svou gravitací. Tím by byl asteroid vychýlen z kolizního kurzu a naši planetu by minul. K odchýlení planetky o průměru 200 metrů by údajně stačila přítomnost zhruba dvacetitunového plavidla. Museli bychom však o ní vědět s dostatečným předstihem.

Na závěr jedna zemědělská zajímavost. Australští vědci vyvinuli prostředek na odpuzování žravých býložravců, kteří působí tamním zemědělcům rok co rok milionové škody. Jedná se o jakýsi repelent z mastných kyselin a siřičitých látek, obsažených v tygřím trusu, který prý spolehlivě odpuzuje divoké kozy, prasata, klokany i králíky - poznají totiž pach šelmy. Odborníci z Queenslandské univerzity teď ještě pracují na prodloužení účinku jinak velmi úspěšného páchnoucího postřiku.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 9/2006, 25. února - 3. března.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.