Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 41

Letošní Nobelovu cenu za lékařství získali Australané Robin Warren a Barry Marshall, objevitelé hlavní příčiny vzniku vředových onemocnění dvanácterníku a žaludku. V roce 1982 zjistili, že původcem těchto onemocnění není stres, ale infekce, vyvolaná do té doby neznámou bakterií Helicobacter pylori. V žaludku ji má každý druhý člověk, jen 10-15 procent z nich však onemocní. Díky tomuto objevu lze dnes vředová onemocnění žaludku a dvanácterníku léčit antibiotiky i dalšími léky.

Tuberkulóza se do Evropy možná dostala ve 13. století spolu s vojsky mongolského vládce Čingischána. Tvrdí to ruský vědec Igor Mokrousov, který se věnuje výzkumu tzv. pekingského kmene bakterie Mycobacterium tuberculosis. Tento kmen vznikl před 30 až 40 tisíci lety ve střední Asii a před 4 až 10 tisíci lety se rozšířil na východ. V severní Asii a Evropě se bakterie pekingského kmene objevily právě ve 13. století. Podle Mokrousova nelze proto souvislost s mongolskými hordami vyloučit. Další podrobnosti.

Němečtí vědci údajně pozorovali na česko-německém pomezí první příznaky nové vulkanické aktivity. Pod Chebskou pánví se prý tlačí k povrchu magma a oblasti hrozí slabá zemětřesení. Experti tak soudí na základě pozorování stoupajících plynů a minerálních zdrojů. Podle českých vědců se však Západočeši nemají čeho bát. K zemětřesením u nich sice občas dochází, intenzita otřesů však dosahuje stěží pátého stupně Richterovy škály; neznamenají proto prakticky žádné ohrožení. Další informace.

Britský vědec David Penney objevil v kousku jantaru dvě kapky pavoučí krve, staré 20 milionů let. Krev (nebo přesněji hemolymfa, jak se krevní tekutině u bezobratlých říká) patří pavoukovi dosud neznámého druhu z čeledi Filistatidae o rozměrech přibližně 4x2 centimetry. Pavouk uvízl v pryskyřici v miocénu, druhém nejmladším období třetihor a Penney jeho fosilii našel předloni v muzeu jantaru v Puerto Platě v Dominikánské republice. Teď by rád rekonstruoval pavoukovu DNA. Další podrobnosti.

V dolnorakouském Wachtbergu poblíž města Krems na Dunaji vykopali archeologové ostatky dvou novorozenců, možná dvojčat, pohřbených pod mamutí lopatkou asi před 27 tisíci lety. U kostí, nalezených pod patnáctimetrovou vrstvou naváté spraše, ležel navíc jako milodar ozdobný náhrdelník. Podle odborníků z Rakouské akademie věd se jedná o dosud nejstarší a nejlépe dochovaný důkaz o rituálním pohřbívání na území dnešního Rakouska.

Zajímavé nálezy čekaly i na archeology, kteří provádějí záchranný výzkum v souvislosti se stavbou výtahové šachty provozní budovy Moravského divadla v Olomouci. Kromě úlomků glazované keramiky a zvířecích kostí ze 13. a 14. století nalezli na odkryté ploše i řadu jam dosud nejasného účelu. Archeologové se domnívají, že tyto jámy mohly vzniknout při těžbě jílu, případně mohly ve středověku sloužit i ke skladování potravin nebo jako odpadní jámy.

1. října odstartovala z kazašského Bajkonuru raketa, která kromě nové americko-ruské posádky McArthur - Tokarev dopravila na Mezinárodní kosmickou stanici ISS třetího turistu v dějinách, amerického milionáře a vědce Gregory Olsena. 13. října by měla v případě příznivého počasí vzlétnout i čínská raketa Šen-čou 6, na jejíž palubě bude dvoučlenná posádka. Historicky druhý let Číňanů do vesmíru se tak uskuteční dva roky po startu prvního čínského kosmonauta Jang Li-weje.

Vědci z Evropské kosmické agentury už vybrali dva výhledové cíle plánované mise, nazvané Don Quijote. Těmito cíly jsou blízkozemní asteroidy 2002 AT4 a 1998 ML o průměru 400 a 500 metrů. Někdy v letech 2011 nebo 2012 odletí k jednomu z těchto asteroidů sondy Sancho a Hidalgo. Jedna z nich do něj narazí, druhá jej bude obíhat a zkoumat následky srážky. Cílem je zjistit, zda by podobným způsobem bylo možné asteroid odklonit z jeho dráhy, pokud by ohrozil Zemi.

Daleko za dráhou planety Neptun obíhají vedle Pluta i další velká tělesa, z nichž některá dokonce dosahují jeho velikosti nebo jsou i větší a jejich objevitelé je proto někdy označují za nové planety a dávají jim jména. Zatím poslední spor se rozhořel kolem tělesa 2003 UB313, objeveného americkým astronomem Michaelem Brownem a pojmenovaného Xena. Těleso má zřejmě i svou oběžnici, které Brown říká Gabrielle. Velká část odborníků ovšem Xenu odmítá jako planetu uznat. Další informace.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 41/2005, 8. - 14. října.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.