Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 37

Pouhý gram hlíny může obsahovat i milion různých druhů bakterií; zjistili to američtí biologové na základě nových měření bakteriální biodiverzity půdy. Toto číslo je mnohonásobně vyšší, než poslední odhady z konce 90. let, které se pohybovaly v řádu tisíců. Vědci rozdíl vysvětlují obtížností měření - jen některé druhy bakterií je totiž možné kultivovat v laboratorních podmínkách. Proto si při nejnovějších odhadech pomohli biologové například i matematickou kalkulací a dalšími technikami.

Tam, kde dnes rostou amazonské pralesy, bývalo kdysi rozsáhlé vnitrozemské moře. Vzniklo před 15 miliony let po střetu jihoamerické pevninské kry s takzvanou nazkánskou platformou, při níž došlo k vyvrásnění And a přehrazení toku Amazonky. Důkazy pro tuto hypotézu dnes nacházejí paleontologové hluboko v džungli. Posledním objevem peruánských vědců jsou zkamenělé kosti obřího krokodýla, který měřil 14 metrů a vážil přibližně devět tun.

Ve volné přírodě centrální a severní Číny dnes žije jen něco málo přes 1600 vzácných pand velkých, za jejichž zabití hrozí pytlákům trest smrti. Dodnes se však najdou lidé, kteří touží po pandím mase. Je to opravdu dlouhá tradice. Podle zjištění archeologů byla totiž panda velká často i na jídelníčku pravěkých "Číňanů" už před 600 tisíci lety; její pozůstatky se našly na více než třiceti lokalitách z té doby. Jak vědci říkají, není se čemu divit - pandy byly pomalé a jejich lov byl snadný.

Začátkem srpna vykopali archeologové v gruzínském Dmanisi lebku hominida, starou přibližně milion osm set tisíc let. Není to první nález na této lokalitě - z Dmanisi je už známo celkem pět zkamenělých kostí předchůdců člověka ze stejné doby. Gruzínští vědci proto soudí, že se jim podařilo objevit celé sídliště primitivních lidí. Jde o dosud nejstarší nález lidských pozůstatků v Evropě. Miliony let staré fosilie hominidů se zatím našly jen v Africe, Asii a na Blízkém východě.

První boty lidé obuli asi před 26 - 40 tisíci lety. Americký antropolog Erik Trinkaus to zjistil z jejich kosterních pozůstatků. Právě v uvedeném období totiž začaly lidem zřetelně slábnout prsty na nohou. Jediné možné vysvětlení je, že chodidla lidí už tehdy byla krytá pevným materiálem a nepřicházela do přímého styku s holou a tvrdou půdou. Přímé doklady o tom samozřejmě neexistují. "Praboty" byly nepochybně zhotovené z materiálů, které rychle podléhají zkáze. Další podrobnosti.

V Českém ráji byl objeven unikátní bronzový poklad. Mezi dvěma skalisky v masivu Mužský našli odborníci desítky předmětů - nákrčníků, nápažníků, náramků a dalších ozdob. Podle mladoboleslavského archeologa Jiřího Waldhausera šlo snad původně o obětiny, zavěšené na stromech či kůlech, případně zakopané do země. Místo nálezu podle něj mohlo být před třemi tisíci lety kultovním místem lidu popelnicových polí. Poklad bude v zimě vystaven v mladoboleslavském Templu.

Zemské jádro se točí rychleji, než vnější vrstvy Země, říkali už před deseti lety někteří badatelé; až nyní se jim však podařilo získat přesvědčivější důkazy. Na Aljašce zaznamenali seizmické vlny ze zemětřesení, které k nim přes jádro putovaly z jižního Atlantiku. Data porovnali se záznamy podobných zemětřesení z minulých let a zjistili, že novější vlny k nim dorazily o chvilku dříve. Jediným možným vysvětlením je podle vědců rychlejší rotace jádra. Rozdíl v rychlosti činí 9 tisícin vteřiny za rok.

V kráteru Kaiser na jižní polokouli Marsu se nachází obří písečná duna vysoká 475 metrů a široká 6,5 kilometru. Její povrch je plný puklin, výčnělků, strmých svahů nebo převisů a odborníkům nápadně připomíná pozemské ledové duny v Antarktidě. Podle americké geoložky Mary Bourkeové je to zřejmě proto, že materiál marsovských dun je čímsi slepený; nejspíš právě ledem. Obří duna se podle ní vytvořila asi před 100 tisíci lety, kdy na Marsu možná naposledy sněžilo. Další podrobnosti.

Naše Slunce svítilo od počátku naplno a nerozhořívalo se postupně. Členové týmu Marka Thiemense z univerzity Kalifornie a San Diega to zjistili studiem chemického složení chondritů, kamenných meteoritů, které jsou pozůstatkem původního 4,5 miliardy let starého stavebního materiálu, z něhož vznikla sluneční soustava. Nové zjištění značně posiluje možnost, že všechny látky, z nichž později na Zemi vznikl život, jsou "domácího původu" a nebyly k nám importovány odjinud. Další podrobnosti.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.