Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 30

V jeskyni v Nahal Arugot v Kumránu na pomezí západního břehu Jordánu a Izraele u Mrtvého moře se našly dva útržky pergamenu s hebrejskými úryvky ze starozákonních knih Mojžíšových. Podle vědců pocházejí asi z roku 130 našeho letopočtu, z období velkého židovského povstání proti Římanům. Nález je významný i proto, že právě v kumránských jeskyních bylo ve 40. a 50. letech minulého století nalezeno 800 svitků, popsaných biblickými texty - slavné rukopisy od Mrtvého moře. Přečtěte si.

Tichomořské souostroví Fidži sestává z 340 ostrovů, z nichž ten hlavní se jmenuje Viti Levu. V jeho jihozápadní části, na lokalitě Bourewa, byly nalezeny nejstarší stopy lidské přítomnosti na Fidži - kostry a keramika asi z roku 1050 př.n.l. Střepy zdobí kresby v tzv. stylu Lapita, používaném o 200 let dříve na Nové Guinei a Šalamounových ostrovech, odkud asi lidé na Viti Levu přišli. Našel se i kus obsidiánu, pocházející z 4500 kilometrů vzdáleného ostrova New Britain u Nové Guineje. Přečtěte si. - Další podrobnosti.

Pod jedním z převisů Českého Švýcarska, nedaleko známého Dolského mlýna na Děčínsku, objevili archeologové sídliště ze střední doby kamenné. Po mezolitických lovcích tu zůstala především ohniště, ale i další stopy. Odborníci odebrali na místě tisíce vzorků, které by měly přinést informace o způsobu života těchto posledních lovců- specialistů naší historie a také o přírodních podmínkách, jaké panovaly v Českém Švýcarsku před sedmi až deseti tisíci lety.

Loňské zemětřesení na jihovýchodě Asie vyvolalo nejen obří vlnu tsunami, ale způsobilo také na mořském dně trhlinu dlouhou 1000 kilometrů. Francouzští experti to zjistili analýzou dat ze 60 míst, která v rámci satelitního navigačního systému GPS jihovýchodní Asii monitorují. Zemětřesení, nejsilnější za posledních 40 let, po sobě zanechalo také malé, ale výrazné seizmické výstupky, které jsou vzdálené od epicentra i více než 3000 kilometrů.

Dalším seizmicky nestabilním místem je Tokijský záliv v Japonsku, pod nímž se filipínská deska noří pod euroasijskou. V historické době tu došlo hned ke dvěma ničivým zemětřesením, při kterých zahynuly desetitisíce lidí. Nová měření seizmologů ukázala, že povrch filipínské desky není 39 kilometrů pod mořským dnem, jak se až dosud myslelo, ale jen asi 3 až 25 kilometrů. Obecně se předpokládá, že mělčí konfigurace vyvolávají větší otřesy. Obyvatelé Tokia mohou mít oprávněné obavy.

Na řeckém ostrově Mélos se konal mezinárodní kongres o Atlantidě, mýtickém ostrově, který se podle antického filozofa Platóna kdysi potopil do moře při mohutném zemětřesení. Účastníci kongresu vypracovali na základě Platónových spisů seznam 24 kritérií, která nutně musí být splněna, aby nějaké místo mohlo být prohlášeno za "kandidáta" na lokalizaci dosud nenalezené Atlantidy. Problémem existence či neexistence tajemného ostrova se kongres nezabýval.

Kde nestačí lidé, pomůže si někdy sama příroda. Přestože je obchod se slonovinou celosvětově zakázán, pytláci slony stále loví. Ve sloní populaci proto nad samci několikanásobně převažují samice, které pytláky tolik nezajímají, protože mají kly menší nebo žádné. I mezi samci však přibývá jedinců, kteří jsou o tuto ozdobu ochuzeni. Slon bez klů takřka jistě přežije a svou genetickou výbavu předá potomkům, kteří se také narodí bez nich. Ke smůle obchodníků se slonovinou.

Součástí výstavy Stokrát za sekundu - Jednou za život, kterou si můžete do konce prázdnin prohlédnout na petřínské hvězdárně, je i Wilsonova mlžná komora, zapůjčená od fyziků z ČVUT. Tato komora, obsahující podchlazené páry propylalkoholu, umožňuje na vlastní oči spatřit stopy po průletu jinak neviditelných elementárních částic kosmického záření - protonů, částic alfa, což jsou jádra atomů hélia, těžkých elektronů mionů, ostatních elektronů i pozitronů.

Ruská vláda schválila hlavní cíle svého kosmického programu na příštích deset let a vyčlenila na jejich splnění 435 miliard rublů. Plánuje se například vývoj nového vesmírného raketoplánu Kliper, na kterém se má údajně podílet i Evropská vesmírná agentura. Počítá se také s vývojem nových nosičů Angara a Sojuz-2 a s vypuštěním kosmické sondy na Marsův měsíc Phobos. Do roku 2015 by se také měl zdvojnásobit počet ruských družic na oběžné dráze kolem Země. Přečtěte si. - Další podrobnosti.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 30/2005, 23. - 27. července.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.