Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 26

19. června byl na arktickém souostroví Špicberky položen základní kámen banky rostlinných druhů, v níž by měly být uchovány vzorky všech hlavních potravinářských plodin světa, pro případ nějaké globální katastrofy nebo tragické chyby v řízení. Genetický materiál budou chránit pancéřová vrata a metr silné betonové stěny krytu 300 metrů pod povrchem trvale zmrzlé půdy. Stálá teplota minus 18 stupňů zaručí konzervaci tří milionů vzorků po celé stovky až tisíce let.

Ze severního pobřeží Ameriky byly v poslední době hlášeny hned tři případy kanibalismu mezi ledními medvědy. Podle vědců zabíjejí velcí savci v přírodě jiné jedince vlastního druhu dost často, nikdy však proto, aby se nasytili jejich masem. Neobvyklé chování medvědů lze vysvětlit jedině kritickým nedostatkem jejich tradiční potravy - tuleňů. Těch ubývá vinou globální změny klimatu, při níž z Arktidy mizí led a tuleni s ním. Ledním medvědům se zmenšují lovecká teritoria a mají hlad.

V Nepálu spolu už deset let bojují maoističtí povstalci a vládní vojska, což je špatná zpráva pro populaci tamních nosorožců. Současné příměří umožnilo sečíst stavy zvířat v nepálských rezervacích. Výsledky jsou tristní. V rezervaci Bardia přežila z dvaasedmdesáti jen tři zvířata a v národním parku Chitwan, kde žije nejvíc nosorožců v zemi, se jejich stavy snížily o třetinu. Na vině jsou pytláci. Rohy a kopyta nosorožců se totiž v Asii používají v tradiční medicíně a doslova se za ně platí zlatem.

Severně od Říma byla objevena etruská hrobka ze 7. století před Kristem, dosud nejstarší v západním Středomoří. Našly se v ní fresky s obrazy letících ptáků a řvoucích šelem, keramika, meč a šperky. Hrobka leží nedaleko města Veio, které bývalo mocným etruským centrem, než ho ve 4. století před Kristem obsadili Římané. Podle vědců není vyloučeno, že v okolí může dojít i k dalším zajímavým nálezům. Archeologové totiž těmto místům dosud příliš velkou pozornost nevěnovali.

Rájem tyrolských archeologů je poslední dobou vesnice Ampass nedaleko Innsbrucku, konkrétně lokalita Demlfeld, kde bylo během vykopávek nalezeno na 300 kovových předmětů, starých přibližně 2500 let. Většinou jde o ženské ozdoby, spony, náramky nebo náhrdelníky, podle vědců snad obětní dary neznámému ženskému božstvu. Našla se tu i plastika koňské hlavy s venétským nápisem a tenká bronzová tabulka se třiceti znaky písma Rétů, starověkých obyvatel alpské oblasti.

Poblíž města Vitoria v severním Španělsku narazili archeologové při výzkumu římského osídlení ze 3. století našeho letopočtu na úlomky cihel, kostí a střepy sklenic s vyrytými nápisy, podle lingvistů v baskičtině. Ta je považována za jeden z nejstarších jazyků Evropy, znalci se však dosud nedohodli na jejím původu. Dosud nejstarší baskický nápis pocházel z 11. století. Nápisy z Vitorie jsou kromě stáří zajímavé i tím, že obsahují odkazy na boha, svatou rodinu a křesťanství vůbec.

V půli června dorazil do kurdského města Irbíl na severu Iráku kamion se zařízením restaurátorského pracoviště a laboratoře, pořízeným z daru vlády České republiky. Za ním odletěli tři restaurátoři českého Národního archivu, kteří se budou na univerzitě v Irbílu podílet na záchraně vzácných tisků a archiválií, poničených vodou v irácké Národní knihovně a archivu v Bagdádu. Zároveň budou mít za úkol vyškolit domácí irácké odborníky z řad restaurátorů a univerzitních studentů.

Dva týmy německých a zahraničních vědců vytvořily pomocí nejnovějších počítačových metod nové rekonstrukce vzhledu neandertálce, jehož pozůstatky se našly před 150 lety v Neanderově údolí poblíž Düsseldorfu. Oba týmy se na výsledné podobě vcelku shodly, jejich neandertálci se liší prakticky jen svými vousy. Zatímco jeden tým je pojal jako neurčitý krátký porost, druhý tým zformoval svému nenadertálci vousy do špičaté bradky.

Lidstvo nepřežije, pokud nezaloží soběstačné kolonie mimo planetu Zemi. Známý fyzik Stephen Hawking o tom nedávno hovořil na přednášce v Hongkongu. Životu na Zemi podle něj hrozí stále se zvyšující nebezpečí přírodní katastrofy, pandemie nebo jaderného konfliktu. "Lidé by do 20 let mohli mít základnu na Měsíci, do 40 let kolonii na Marsu. Pokud ale chceme najít něco podobně krásného, jako je naše Země," říká Hawking, "musíme se vydat do jiného slunečního systému."

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 26/2006, 24. - 30. června.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.