Jan Burka – neprávem zapomenutý malíř, grafik, sochař a básník z Postoloprt

Jeho výtvarná studia přerušila druhá světová válka. Jako poloviční Žid byl v 18 letech deportován do terezínského ghetta. Pracoval tu jako zahradník.

Malovat ale nepřestal. Vytvořil tam řadu kreseb zachycujících každodenní život. Jedna z nich Deportati, ghetto di Theresienstadt je dnes ve sbírce izraelského památníku holocaustu v Jeruzalémě.

V Terezíně se Burka seznámil s nizozemskou mistryní v krasobruslení Ellen Danby, se kterou po válce odešel do Amsterdamu. Uzavřeli sňatek a měli dvě dcery. Starší z nich Petra se v roce 1965 stala světovou šampionkou v krasobruslení.

Burka se v Amsterodamu živil jako grafik. V roce 1951 emigroval do Kanady. Věnoval se grafickému designu, experimentální grafice a poezii.

Po rozvodu se usadil ve Francii. Od 60. let se zabýval reliéfy a sochařstvím. Po návratu do Toronta v roce 1968 se zaměřoval na projekty geometrických rotodisků, magnetických reliéfů a ekviskulptur. 

Jeho práce, za které získal mnoho mezinárodních ocenění, se objevily na více než stovce výstav v Evropě, Kanadě i Spojených státech. Zastoupeny jsou také v muzeálních sbírkách.

V roce 2007 vydal Burka autobiografické vzpomínky z Terezína s názvem Malovat a přežít. Zemřel o dva roky později ve Francii.