Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 16

Rok 2008 se stane Mezinárodním rokem planety Země; rozhodlo o tom Valné shromáždění OSN. Vědci by v jeho rámci chtěli informovat o významu geologických věd a motivovat mladé lidi k jejich studiu. Chtěli by mj. upozornit, že je možné určit přirozené příčiny klimatických změn, vyhledávat hluboké a špatně přístupné zdroje podzemních vod nebo rozšiřovat urbanizované oblasti planety udržitelným způsobem. V podzemí je totiž místa dost, nejen na parkoviště, ale i na továrny a "mrakodrapy".

Rembrandtův obraz, označovaný dosud jako Starý muž nebo Starý rabín, je ve skutečnosti portrétem Jana Amose Komenského. K tomuto závěru došel holandský kunsthistorik Ernst van de Wetering. Rembrandt i Komenský žili po roce 1656 ve stejné čtvrti Amsterodamu, a tak se i dříve předpokládalo, že se mohli znát. O tom, že podobizna "starého muže" představuje právě Komenského, se spekulovalo už před sto lety, až nyní však hypotézu potvrdil skutečný odborník.

Pahorek Cerro de la Estrella ve východní části mexické metropole Méxica skrývá ve svých útrobách 1500 let starou mayskou pyramidu. Zjistili to mexičtí archeologové. Ti zároveň oznámili, že kompletní odkrytí pyramidy se neplánuje. Pahorek totiž od roku 1833 slouží vždy o Velikonocích jako tradiční jeviště pašijového představení. Křesťanské slavnosti, při nichž je na dřevěný kříž symbolicky připoután vybraný muž, představující Ježíše Krista, se každoročně účastní až milion věřících.

Na arktickém Ellesmerově ostrově byly nalezeny zkamenělé pozůstatky tvora, který stál na půl cesty mezi vodními a suchozemskými živočichy. Tato dosud neznámá ryba žila před 375 miliony let. Měla rybí ploutve i šupiny, její lebka však připomínala krokodýla. Krk, žebra a částečně vyvinutá ramena, lokty i zápěstí tři metry dlouhého tvora s plochým tělem a ostrými zuby svědčí o tom, že zvíře občas podnikalo výlety na suchou zem. Po ní se pohybovalo podobně jako dnešní tuleni.

Na lokalitě Gawis v etiopské provincii Afar objevili vědci lebku hominida, který by mohl představovat ztracený článek mezi druhem Homo erectus a moderním člověkem. Lebka je téměř kompletní, včetně obličejových partií a části mozkovny, a tudíž poskytne velké množství informací. Stáří lebky odhadují odborníci zhruba na 250 tisíc až půl milionu let. Africké nálezy z tohoto období jsou velice vzácné a obtížně datovatelné, mj. i proto, že se nacházejí většinou nekompletní a roztříštěné.

Jihočeské muzeum nabízí v těchto dnech zajímavou archeologickou výstavu, představující nálezy z nedávných výzkumů dvou českobudějovických hřbitovů, na nichž se pohřbívalo od 13. do 18. století. Část expozice přeměnili tvůrci výstavy v kapli Smrtelných úzkostí Páně, pod níž byla loni nalezena první městská kostnice. Návštěvníci si tam mohou na dotykovém monitoru sami vyzkoušet průzkum kostnice nebo prohlédnout archeologický výzkum a nálezy v trojrozměrné simulaci.

Jeden z nově objevených prstenců planety Uranu má nebesky modrou barvu, což je způsobeno miniaturními rozměry částeček, z nichž je složen. Nepatrné částečky rozptylují světlo domodra - ze stejného důvodu je modrá i naše obloha. Většina prstenců kolem planet je zbarvená dočervena, skládají se totiž z větších částic. Modrý prstenec byl poměrně nedávno objeven i u Saturnu a nyní se hledají také u dalších planet Sluneční soustavy.

Exploze, způsobená srážkou měděného projektilu z americké sondy Deep Impact s kometou Tempel 1, uvolnila do vesmíru nejméně 250 tisíc tun vody. Zjistili to vědci, kteří náraz a jeho následky pozorovali po dobu více než 60 dnů prostřednictvím kosmického teleskopu Swift. Vody, uvolněné z komety Tempel 1, bylo nakonec víc než vědci předpokládali. Do kosmu unikala skoro dva týdny. Největší únik nebyl pozorován přímo v okamžiku srážky, ale pět dní po ní.

V roce 2008 by měla sonda narazit i do Měsíce, aby bylo s konečnou platností jasné, zda měsíční horniny skutečně obsahují vodu. Kolize dvoutunové sondy zvedne prachové mračno. Tím proletí doprovodná sonda, která provede podrobný rozbor a poté se sama roztříští o povrch Měsíce, čímž poskytne nový materiál k rozborům. Ty budou provedeny na dálku ze Země. Voda by v budoucnu po svém rozložení na kyslík a vodík mohla sloužit k dýchání a také jako palivo na měsíčních stanicích.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 16/2006, 15. - 21. dubna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.