Novinky, zajímavosti, kuriozity

Velryby a hroši měli před 50 až 60 miliony let společného prapředka; tvora, který žil zřejmě v blízkosti vody. Došli k tomu badatelé ze Spojených států, Francie a afrického Čadu. Z tohoto prapředka se vyvinuli kytovci a také sudokopytníci, mezi něž patří nejen hroši, ale i prasata, tuři, žirafy nebo velbloudi. Ti všichni jsou více či méně geneticky spřízněni s velrybami. Dokazuje to i čtyři roky starý nález z Pákistánu - fosilie velryby, jejíž končetiny nápadně připomínají sudokopytníka.

Odborníci z univerzity v německé Jeně oznámili objev 39 milionů let starého jedince nového hmyzího druhu Protoxenos janzeni, který patří do řádu Strepsiptera - česky řasníci. Dnešní řasníci jsou paraziti, kteří se přiživují na jiném hmyzu. Zajímavostí je, že samci řasníků žijí jen několik hodin během nichž ani nepřijímají potravu - jejich úkolem je najít a oplodnit samičku. I pravěký řasník nalezený v kusu jantaru byl samec. Na příjem potravy byl však vybaven, říkají vědci. Pravěkého řasníka Protoxenos janzeni si můžete prohlédnout na adrese http://www.idw- online.de/pages/de/news96603.

V etiopském státě Afar se už jedenáctým rokem nacházejí kosti pradávných předchůdců člověka - ardipitheků druhu Ardipithecus ramidus. Paleontologové určili, že tito hominidé žili na území Etiopie zhruba před čtyřmi miliony a pěti sty tisíci lety. V uplynulých čtyřech letech se kopalo především na lokalitě As Duma, kde byly nalezeny pozůstatky celkem devíti jedinců - zuby, úlomky čelisti a kostí z končetin. Jejich rozborem se zjistilo, že už tito ardipithekové se dokázali pohybovat vzpřímeně.Další podrobnosti o ardipithekovi si můžete přečíst např. na http ://www.archaeologyinfo.com/ardipithecusramidus.htm.

Japonští egyptologové vykopali na známé archeologické lokalitě v severním Dahšúru tři a půl až čtyři tisíce let starý nevyloupený hrob. Obsahoval zapečetěný dřevěný sarkofág s dokonale zachovanou mumií, jejíž obličej zakrývala maska, pokrytá dodnes svěžími barvami. Na sarkofágu byl modrou barvou vyveden nápis, z něhož vyplývá, že pohřbený muž patřil k vládnoucí vrstvě. Žil buď v období Střední říše nebo v přechodné době za nadvlády semitských Hyksosů.

Slavná Planina kamenných džbánů ve východoasijském Laosu bude zapsána na seznam kulturních památek UNESCO. Proto se tam v současnosti činí archeologové a zároveň i pyrotechnici, likvidující nevybuchlou munici po mnoha zdejších válkách. Kamenných džbánů se mezi zákopy a krátery nachází asi dva tisíce. Mají jeden až tři metry na výšku i v průměru a nikdo neví, jak jsou staré - možná tisíc, možná dva tisíce let. Podle archeologů zřejmě nějak souvisely s pohřbíváním.

Španělští vědci získali svolení karibské Dominikánské republiky k otevření hrobu Kryštofa Kolumba v katedrále hlavního města Santo Dominga. 14. a 15. února provedou vizuální ohledání ostatků a prozkoumají, bude-li možné z nich odebrat vzorek DNA k provedení expertizy. Jedině tak bude snad možné rozřešit věkovitý problém, zda se ostatky slavného mořeplavce nacházejí v Santo Domingu nebo v katedrále ve španělské Seville. I tam totiž mají Kolumbovu hrobku.

Čínský státní úřad pro mapování má v úmyslu přeměřit nejvyšší horu světa Mt. Everest. Podle oficiálních údajů leží sněhem pokrytý vrchol hory ve výšce 8848 metrů. Sníh prý však vinou globálního oteplování taje. Jak nedávno napsal deník China Daily, čínští vědci se obávají, že vrchol Mt. Everestu se snížil až o 130 centimetrů. Chystají proto expedici, která by měla provést měření přímo na místě - s pomocí radaru a globálního satelitního systému GPS.

Číňané se také už podruhé chystají do vesmíru. Podle nejnovějších informací by se druhá čínská pilotovaná kosmická mise měla uskutečnit v září nebo v říjnu. Do vesmíru se tentokrát podívají dva Číňané, které na oběžnou dráhu vynese loď Šen-čou-6. Stráví tam až pět dní a během letu budou provádět různé blíže nespecifikované vědecké experimenty. Jména čínských kosmonautů zatím nejsou známá; na let se připravuje 14 adeptů - vojenských pilotů.

Americké vozítko Opportunity našlo na Marsu zvláštní kámen, který vypadá jako meteorit. Pokud expertizy prokážou, že je to pravda, před vědci vyvstane zajímavý problém - vysvětlit, proč meteorit při dopadu nevyhloubil kráter. Znamená to snad, že v době jeho pádu měl Mars tolik atmosféry, že mu zajistila měkké přistání? Kámen je však dost zachovalý, nezasažený erozí - a to je s přítomností významnějších atmosférických vrstev zase poněkud v rozporu. Další podrobnosti hledejte na http://marsrovers.jpl. nasa.gov/home/.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.