Noemova archa - skutečný příběh?

8. květen 2004
Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru

V ledovci na vrcholu Araratu je zamrzlý neznámý velký objekt. Opravdu tam přistál Noe?

Příběh o potopě světa, barvitě popisovaný v biblické První knize Mojžíšově, zná jistě každý. Čtyřicet dní a nocí pršelo, voda pokryla celý svět a hříchy lidstva byly tak krutě potrestány. Zachránil se jen Noe, jeho žena, jejich synové se svými manželkami a po jednom páru od každého zvířecího druhu, co jich tehdy na planetě žilo - na velké lodi, Noemově arše. Ta po sedmi měsících plavby nedozírnou vodní plání přistála u vrcholku hory Ararat a když voda opadla ještě víc, zvířata i lidé se rozešli znovu zabydlovat svět.
Nevěřící pragmatici samozřejmě o pravdivosti tohoto příběhu pochybují a vždy pochybovat budou. Takových vyprávění se nám do dnešních dob dochovala celá řada a jsou si podezřele podobná. Málokdo asi věří, že by opravdu mohla být celá země zatopená vodou - a nebo alespoň tak vysoko, aby to zakrylo i vrchol Araratu, více než 5000 metrů vysoké hory na východě Turecka. Na vrcholku Araratu zkrátka podle těchto pragmatiků žádná loď přistát nemohla. A přece tam přistála, oponují pragmatikům někteří křesťané. A mají pro toto své tvrzení dokonce i jeden velmi zajímavý důkaz.
Vrcholek Araratu pokrývá ledovec. I on byl postižen loňskou vlnou letních veder a odtál víc, než je obvyklé; právě v té době byl pořízen satelitní snímek, který ukázal, že v ledu na vrcholu Araratu skutečně něco je - a je to pořádně veliké. Tajemný objekt měří přibližně 150 metrů na délku, 25 na šířku a vysoký je asi 15 metrů - je tedy jen o málo menší, než jsou rozměry Noemovy archy, udávané v Písmu svatém. V této souvislosti se začalo znovu hovořit i o leteckých snímcích vrcholu Araratu z roku 1949 - i na nich je vidět tajemné "cosi", ale podstatně méně zřetelně, než na loňských záběrech z družice. Je to snad skutečná Noemova archa? A jak se na vrchol nejvyšší turecké hory dostala?
Na tyto otázky se pokusí najít odpověď američtí a turečtí badatelé, jejichž výprava by měla k Araratu vyrazit 15. července. Financuje ji podnikatel a katolický aktivista z havajského Honolulu Daniel McGivern. Sám však říká, že výprava je v první řadě vědecká a nesleduje nějaké náboženské cíle. Podle jeho slov také vědci nemají v úmyslu archu ze sněhu a ledu vyhrabávat, pokud ji najdou; nebudou ani odnášet žádné artefakty. V plánu mají pouze důkladnou fotografickou dokumentaci místa; veřejnosti by to prý jako důkaz mělo stačit.
Nebude to první výprava za Noemovou archou. Biblický koráb už na vrcholu Araratu hledaly mnohé expedice, většinou americké. Jen bývalý astronaut James Irvin byl v 80. letech kvůli arše v Turecku hned šestkrát. Nikdo však až dosud neměl štěstí a loď nenašel.
Možná, že tajemný objekt z araratského ledovce skutečně je Noemova archa; možná, že nikoliv. Pokud je to však opravdu loď, pak je to asi nejvýše zakotvený koráb v dějinách naší planety. A jako takový má nedozírnou vědeckou hodnotu.

Frederik Velinský
S použitím zprávy ČTK z 30.4.2004.

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.