Ve znamení modré: Hořec brvitý, rostlina Roku hořců a lingvistické setkání egyptologů s mimozemšťany

V úvodním přehledu zajímavostí navštívíme poslední čtyři zbývající německé ledovce, které už mají na kahánku, povíme si, proč je nebezpečné přibližovat se k lávovým proudům, které ze sopek stékají do moře – třeba na ostrově Réunionu, zmíníme se o pozoruhodném činu norského fotbalisty, který v dražbě koupil vzácnou historickou knihu a věnoval ji knihovně v obci, kde vyrůstal, představíme objev dosud nejstarších známých pozůstatků říční delty na Marsu a nakonec se dozvíte o zrušení programu vesmírné stanice Lunar Gateway, které měla pracovat na oběžné dráze kolem Měsíce.

Rok ve znamení hořců

Hořec brvitý|foto:František Lamla, Česká botanická společnost / iNaturalist, CC BY-NC 4.0, ©

Český svaz ochránců přírody vyhlásil nedávno rok 2026 Rokem hořců. Česká botanická společnost současně označila hrdým titulem Rostlina roku hořec brvitý. O tom, jak hořce vypadají, nejspíš alespoň rámcovou představu máte – přinejmenším z loga Krkonošského národního parku, jehož hlavním motivem je už půl století v Krkonoších hojný hořec tolitovitý s krásnými modrými květy. To, že je jeden druh hořce v jisté oblasti hojný bohužel neznamená, že je tomu tak všude a se všemi druhy hořcovitých rostlin. V mnoha českých i moravských regionech, kde se dříve běžně vyskytovaly, se jim dnes opravdu neroste dobře. Proč se v letošním roce věnuje tolik zájmu právě hořcům nám objasnil botanik a pedagog Karel Nepraš.

Krkonošské louky s hořci|foto:Kamila Antošová

Hořce rozkvétají v pozdním létě. Lidé mají většinou jejich podobu fixovanou právě podle hořců tolitovitých, které možná viděli na svých krkonošských výšlapech. Ne všechny hořce se jim však podobají. Některé dokonce ani nejsou modré... Kalendář akcí, spojených s letošním Rokem hořců, najdete na webových stránkách Českého svazu ochránců přírody csop.cz. Podílí se na nich pochopitelně i Česká botanická společnost. Ta navíc vyzvala odborníky i veřejnost k mapování výskytu rostliny roku – hořce brvitého, nejsnáze přes aplikaci iNaturalist. Kam se za ním vydat?

Egyptologové a mimozemšťani

Mimozemská dívka|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Jakým způsobem bychom se dorozuměli s představiteli mimozemské civilizace, pokud bychom se s nimi setkali tváří v tvář? Vyjděme přitom z představy, že nějakou tvář skutečně mít budou, že nám budou alespoň do jisté míry podobní a že budou nějak podobně i komunikovat – jak to známe třeba z televizního seriálu Star Trek. Jeho hrdinové, ať už na lodi Enterprise, Voyager nebo Discovery, objevují nové světy a šmahem navazují kontakty s představiteli cizích civilizací. V praxi to ale tak jednoduché nebude.

Postavy ze seriálu Star Trek jako sběratelské figurky|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Jakým způsobem bychom se jednou mohli domlouvat s mimozemšťany? Pochopíme je? Budou nám rozumět – a my jim? Co je nutné znát k tomu, abychom poznali, co nám „ten druhý“ říká? Na to jsme se ptali Renaty Landgráfové z Egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, nejen egyptoložky, ale také lingvistky a příznivkyně televizního fenoménu, zvaného Star Trek.