Za tajemstvími Kalvárie u Velkých Žernosek
Krátký, ale snad poučný výlet okolím Lovosic po stopách starých Slovanů a Keltů.
Výraznou siluetu kopce se třemi kříži na vrcholu, kterou začíná soutěska Brány Čech, Porty Bohemiky, kousek za Lovosicemi, zná důvěrně každý, kdo jezdí autem nebo vlakem z Prahy do Ústí nad Labem. Tzv. Kalvárie zvaná i Tříkřížový vrch vypadá přes Labe tajemně a tajemná také je. Vydejte se na ní z Velkých Žernosek. Nejkratší cesta po zelené značce vede podél řeky a pak prudce nahoru, napříč vrstevnicemi. Pořádně se zapotíte, i když je to jen jeden a půl kilometru. Kříže na ostrohu stály už roku 1587. Je od nich krásný výhled na řeku, která se tu urputně zahryzává do Českého středohoří. Podle některých archeologů a historiků byla Kalvárie s blízkým vrchem Hrádkem svědkem krutých bojů s Franky, kteří roku 805 vpadli do Čech. Vojska císaře Karla Velikého se prý spojila u Ohře, odkud „táhla ke Canburgu, onen oblehla a zpustošila krajinu vůkol na té straně Labe i za Labem“. Canburg samotný, slovanské hradiště, ale nedobyla. Dodnes se diskutuje o tom, kde leželo. Kalvárie a Hrádek jsou mezi kandidáty.
Na Hrádku, kam je to z Kalvárie po zelené kousek, žili před Slovany Keltové, pro něž bylo toto místo, kde voda ukazuje svou sílu, možná posvátné. V řece u Velkých Žernosek bylo v minulosti vybagrováno několik bronzových mečů, břitev, nožů nebo nákrčníků. Mohlo jít o náklad z potopené obchodní lodi, ale právě tak i o předměty obětované božstvu vod. Cestou z výletu, ať už se budete vracet kudy jste přišli a nebo delší cestou přes Kamýk a Malíč, po zelené a modré, o tom můžete přemýšlet. Keltové nechali v okolní krajině nesmazatelnou stopu – při ústí říčky Modly do Labe měli obytný a výrobní areál, z Lovosic jsou známé jejich hroby. V údolí Milešovského potoka zase těžili kámen na výrobu mlýnských kamenů, žernovů. I tam se někdy vydáme. Ale pro dnešek už jsme v cíli.
Zdroje:
Oldřich Kotyza: Milešovka a okolní kraj v pravěku a raném středověku
Frederik Velinský: Hradsko: Pátrání po Canburgu (s dalšími zdroji)
Natalie Venclová (ed.): Archeologie pravěkých Čech 7, Doba laténská. Praha 2008.
Zvětšit mapu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Potvrdí se ‚modrá tsunami‘, nebo Trump uhájí Kongres? V USA sčítají výsledky voleb
-
‚Stojí tam jako zeď.‘ Babička z ostřelovaného Chersonu odmítá odejít, vnuk jí nabízí domov v Praze
-
Fico opět přišel o většinu. K Tarabovi a jeho rebelující skupině se přidal poslanec, který ‚zradil‘ už podruhé
-
Povodí Ohře upravilo koryto Otročínského potoka v přírodní údolní nivu. Stavba vyšla na 1,8 milionu