Neznámé menhiry v Čechách a na Moravě

Knížku o nich mu vydalo olomoucké nakladatelství ANAG. Jmenuje se Neznámé menhiry v Čechách a na Moravě. Vedle fotografií je na ní cenný zejména obecný úvod. Rudolf Zemek totiž stojí mimo hlavní proud "menhirologického" dění a má tedy možnost podívat se na něj nestranným pohledem. Vcelku úspěšně popisuje "zákopovou válku" a názory nesmiřitelných protivníků - archeologů a esoteriků či senzibilů - a rozkrývá terminologický chaos, který kolem vztyčených kamenů panuje. Jde o to, že archeologové jsou ochotni označovat jako menhiry pouze velké kameny, vztyčené lidskou rukou v pravěku. Pro různé soukromé badatele je menhirem každý uměle vztyčený kámen, bez ohledu na velikost - v krajní variantě dokonce i kámen čistě přírodní, který vyzařuje patřičnou "energii". Rudolf Zemek s výjimkou vlastní euforie u kamenů žádnou energii necítí. Rozhodujícím faktorem pro něj je, zda se na jejich podobě a umístění podepsala lidská ruka; ani na tom kdy se tak stalo mu příliš nezáleží. O stanovisko k jednotlivým kamenům požádal geologa Jiřího Slouku; někdy s ním sice nesouhlasí, ale vždy ho poctivě cituje. Sám také kameny blíže zkoumá - tu a tam kolem nich i kope, aby zjistil, jestli jsou v lůžku uměle usazeny a nebo zda se u nich nenacházejí artefakty, které by svědčily o zásahu člověka. Často přitom dochází k velmi zajímavým závěrům. Právě v tom je ale háček. Rudolf Zemek sice zdůrazňuje, že nekope na archeologických lokalitách, ale archeologové z jeho aktivit stejně radost mít nebudou. Každý amatérský, byť v dobré víře provedený výkop, může zničit důležité informace a je úplně jedno, kde k němu došlo. Donesené střepy vykopané u menhiru jsou bez znalosti nálezových okolností pro archeologa takřka bezcenné. Rudolf Zemek odborníky vyzývá, aby u menhirů kopali sami. Archeologové však mají dost práce na záchranných výzkumech, kde často na poslední chvíli zachraňují co se dá. Ostatně - tzv. Maltská konvence je přímo zavazuje k tomu, aby do země kopali jen tehdy, je-li to bezpodmínečně nutné. V budoucnu budou třeba lepší metody.
Ale zpět ke knize nadšeného badatele, MUDr. Rudolfa Zemka. Hlavní část jeho publikace o neznámých menhirech tvoří přehled lokalit, které objevil, případně jen prozkoumal. Popisuje umístění, orientaci, způsob vztyčení a materiál několika desítek kamenů. Jejich přesnou polohu ani přístupové cesty s výjimkou už známých lokalit neuvádí - z obavy, aby kameny někdo nezcizil. Obava je to sice pochopitelná, čtenář se však může ptát po smyslu podobného soupisu. Jako průvodce mu kniha neposlouží, snad jen jako inspirace k vlastnímu bádání. Je ale nepochybné, že přináší četné podněty k zamyšlení. Třeba ten, že zvláštních kamenů vztyčených člověkem je v krajině víc, než si myslíme. Měli bychom si jich všímat - dokud ještě stojí.

Rudolf Zemek: Neznámé menhiry v Čechách a na Moravě. Olomouc: ANAG 2009. ISBN 978-80-7263-520-7