Nezachraňujte ježky zbytečně! Příroda si poradí

„Lidé si myslí, že když je ježek malý, potřebuje pomoc. Je to zbytečné. Příroda je moudrá. Většina ježků do konce listopadu stihne nabrat váhu na zhruba 600 gramů a to už je hmotnost, která zaručuje přežití,“ vysvětluje Pelcová.

„Pokud je mládě je drobné, ale zdravé, nemá cenu ho zachraňovat. Buď se o něj musí postarat matka, nebo to zvládne samo,“ dodává Martina Pelcová.

Pokud je ježeček viditelně zraněný nebo se nechová přirozeně, pak pomoc potřebuje. „Pokud vám ježčí mládě přinese v tlamě váš pes nebo pokud ježek krvácí, či se jen preventivně nestočí do klubíčka, když na něj chcete sáhnout, pak je něco špatně,“ radí Martina Pelcová. Takových mláďat se ale do záchranných stanic dostane minimum. „Většinou jsou to zdraví jedinci, které okamžitě pouštíme zpátky do přírody.“

Typický ježek východní se světlými boky a břichem|foto: Naše příroda

Zkoušet zachraňovat ježka doma odborníci nedoporučují: „Mláďata z podzimních vrhů by ještě mohla potřebovat mateřské mléko a to doma nenahradíte. Ani krmení starších jedinců ale není snadné,“ varují. Přestože už snad všichni víme, že ježek se neživí ani jablíčky ani hruškami, ale hmyzem, neznamená to, že jsme kvalifikovanými chovateli.

„Pokud najdete malého ježka a chcete udělat to nejlepší, podívejte se na internetové stránky zvíře v nouzi. Tam je přesně popsáno, co a kdy dělat,“ doporučuje Martina Pelcová.

Zkušenosti pracovníků chomutovského Zooparku jsou jednoznačné. Většinou zachraňujeme zvířata, která to nepotřebují. Až se půjdete projít podzimní krajinou a narazíte na ježka, použijte zdravý selský rozum. Co není nemocné, nelze léčit, co není ohrožené, netřeba zachraňovat.