Nemějice: Tajemný vrch Burkovák

20. září 2009

Posvátný strom, ověšený stovkami magických závěsků z hlíny, měl podle romantických představ stát před víc než pětadvaceti stoletími v halštatské svatyni na vrchu Burkováku u Nemějic na Písecku. O existenci tohoto stromu sice dnes mnozí badatelé pochybují, výskyt hliněných obětin opatřených otvory k zavěšení však popřít nemůžou. Ani jej popřít nechtějí.

Burkovák není nijak zvlášť nápadný kopec, v okolí je podobných vrchů povícero. Co ho však od nich odlišuje, jsou nálezy, ke kterým došlo na jeho vrcholové plošině. V letech 1923-25 tam amatérští archeologové Josef Švehla a František Lískovec zcela náhodou objevili několik dost zvláštních hliněných plastik. Nález je povzbudil k rozsáhlejšímu výzkumu, který koncem 20. let vynesl na světlo 1440 hliněných artefaktů, jejich úlomků a k tomu několik tisíc střepů z nádob. Další plastiky vykopali archeologové Bedřich Dubský a Miloš Šolle těsně po druhé světové válce. Šlo o sošky zvířátek, závěsky, ozubená kolečka, různé hliněné cívky, válečky, kuličky, kroužky, disky, keramické tyčinky, hranoly, destičky nebo trychtýře, vesměs opatřené otvorem k zavěšení. Do dnešních dnů se dochovalo víc než šest tisíc artefaktů a střepů keramiky z Burkováku. O co vlastně jde?
Ozubená kolečka jsou podle odborníků nejspíš sluneční symboly; keramický soubor obsahuje dál například části zápřahu, napodobeniny šperků i mnoha dalších předmětů z organických látek. Jeden z objevitelů lokality, Josef Švehla, se domníval, že na Burkováku bývalo pravěké kultovní místo nebo snad dílna na výrobu kultovních předmětů. Na konci 20. let se také zrodila hypotéza lékaře a archeologa Jana Axamita o posvátném stromu, ke kterému lidé přinášeli symbolické obětiny a zavěšovali je do větví. Jestli to tak doopravdy bylo, nelze bohužel dokázat. Důležité je, že Dubského a Šolleho poválečné výzkumy odkryly na Burkováku i jamky po kůlech. Patrně tu kdysi stávala dřevěná konstrukce, která hrála významnou roli při obřadech, k nimž tu nepochybně docházelo. Jestli to byla nějaká sakrální stavba nebo jen řada jednotlivých kůlů, určených k zavěšování magických předmětů, se zatím nedá hodnověrně rozsoudit. Podle archeologů patřilo posvátné místo na Burkováku lidu halštatské mohylové kultury a využíváno bylo od 8. do 5. století před Kristem. Podobného stáří je i mohylové pohřebiště na západním úbočí kopce. Mělo snad s posvátným okrskem na jeho vrcholu něco společného? Kdo ví...
Poslední archeologické výzkumy na Burkováku proběhly před dvaašedesáti lety. Archeologové se však na jeho vrchol s největší pravděpodobností co nevidět vrátí. Výzkum si žádá revizi - zvlášť pokud jde o naleziště tak zásadního významu. Něco podobného se totiž našlo nejblíže až v severovýchodní Itálii.

Zdroj:

Chytráček, Miloslav - Chvojka, Ondřej - John, Jan - Michálek, Jan: "Halštatský kultovní areál na vrchu Burkovák u Nemějic." Archeologické rozhledy LXI-2009, s. 183 - 217.

autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.