NEJ Ústeckého kraje: nejdelší přístupová cesta na zámek
Děčínský zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky a je nepřehlédnutelnou dominantou města. Vede k němu taky nejdelší přístupová cesta – tzv. „Dlouhá jízda“.
Přístupová cesta na děčínský zámek, zvaná „Dlouhá jízda“, je ojedinělou barokní stavbou svého druhu v Čechách. Je dlouhá neuvěřitelných 292 metrů a 10 metrů široká. Cesta je po stranách lemovaná zdmi, někde až 7,5 metru vysokými.
Dlouhá jízda byla vybudována při barokní přestavbě zámeckého areálu v druhé polovině 17. století. Její stavbě předcházely rozsáhlé lamačské a kamenické práce, tedy hlavně zarovnávání skalního podloží a rozšiřování prostoru starého předhradí. Podle historika Bohuslava Balbína trvalo vylamování a tesání zámecké skály celkem 15 let, práce na samotné „Dlouhé jízdě“ pak 6 let.
Na konci Dlouhé jízdy stojí už několik stovek let brána do samotného zámku, a taky vstup do překrásné barokní Růžové zahrady, která vznikla rovněž v 17. století a spolu s Dlouhou jízdou patří k nejcennějším památkám města.
Související
-
V Děčíně se zřítila opěrná zeď u zámecké sýpky, město ji chce reklamovat
V pátek 18. ledna večer okolo 21:30 se u zámecké Sýpky v Děčíně zřítila opěrná zeď. Hasiči z objektu evakuovali 6 lidí. Stavba je ještě v záruce a město ji chce reklamovat.
-
Ministerstvo životního prostředí čeká na vyjádření Evropské komise kvůli jezu na Labi u Děčína
Ministerstvo životního prostředí jedná s Evropskou komisí o jezu na Labi u Děčína. Správa národního parku České Švýcarsko vydala k jeho stavbě negativní stanovisko.
-
O titul Rozhledna roku bojuje i vyhlídka z Růžové u Děčína
Klub přátel rozhleden vyhlásil anketu o nejhezčí rozhlednu roku 2018. Mezi 11 nominovanými vyhlídkami je i Růženka na Pastevním vrchu z Růžové u Děčína.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.