Mrazivé setkání s kometou a prázdninová nabídka vycházek Archeologického léta

28. červen 2020

Poslechněte si:

01:07 - Objevy a události
04:29 - Způsobila kometa ochlazení v mladším dryasu?
20:09 - Procházka červencovou oblohou
23:45 - Soutěž o Knihu měsíce
24:47 - Archeologické léto

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme samce želvy sloní, který se postaral o záchranu svého poddruhu na galapážském ostrově Espaňola, povíme si o nálezu dvou desítek tajemných jam v kruhu kolem neolitické svatyně Durrington Walls na jihu Anglie, prozradíme vám, že Čína vypustila poslední družici svého vlastního navigačního systému Pej-tou a budeme se zabývat budoucností dvou takřka již mytických kosmických projektů: kdy už konečně rakety do vesmíru vynesou ruský laboratorní modul Nauka a americký teleskop Jamese Webba? Letos to pravděpodobně nebude...

Může za to kometa?

Národní park Torres del Paine - ledovec Grey

Na konci doby ledové, kdy to vypadalo, že se vše obrací k lepšímu, se naše planeta znovu prudce ochladila a dobrých tisíc let tu panovalo mrazivé klima. Stalo se to v období mladšího dryasu, před 12 800 lety. Hypotéz o příčinách tohoto náhlého ochlazení je celá řada. Mnoho vědců si myslí, že vzniklo v důsledku „vypnutí“ hlubokomořského oceánského proudění, které jako obří výměník obkružuje celou naši planetu. Stopku tomuto proudění měl vystavit mimořádně velký příliv sladké vody do severního Atlantiku – ať už z protrženého ledovcového jezera v Severní Americe nebo ze silných dešťů, způsobených lokálními změnami při tání ledovců.

Černé jezero

V roce 2006 přišel americký chemik Richard Firestone s teorií, že viníkem náhlého zmražení naší planety byla srážka s jedním či více úlomky nějakého kosmického tělesa, které z velké části vybuchly ve vzduchu a nezanechaly po sobě dopadový kráter. Tato hypotéza není zatím obecně přijímána, a tak se mezinárodní tým vědců, který ji zastává, snaží získávat a publikovat další argumenty na její podporu. Zatím posledním příspěvkem je článek z březnového čísla časopisu Scientific Reports. V článku se rozebírá svědectví archeologických nálezů ze severní Sýrie, lokality Abu Hureyra, kde byly ve vrstvách ze sledovaného období nalezeny třeba částečně natavené keramické střepy, mikroskopické kuličky taveného skla a podobně. Co by to všechno mohlo znamenat? O tom hovoří člen výzkumného týmu a jeden ze spoluautorů zmíněného článku geofyzik Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Taveniny a sklíčka ze Sýrie podle něj nemohly vzniknout působením blesku – odporují tomu magnetická měření. Jiný zdroj tak vysoké teploty však tehdy na Zemi neexistoval. Podobné mikrokuličky se našly i na jiných místech naší planety.

Pozvánka na Archeologické léto

Baňatá lahev, která se našla v hrobu ženy

Archeologický ústav Akademie věd České republiky, který nedávno oslavil 100. výročí své existence, připravil na letošek pro zájemce o archeologii z řad veřejnosti projekt, který nazval Archeologické léto. Jde o sérii mnoha desítek vycházek na archeologické lokality v doprovodu odborníků. Až do konce srpna můžete prakticky denně navštívit místa, spjatá s historií naší vlasti a mnoho zajímavého se dozvědět.

Do projektu se zapojili archeologové více než dvou desítek institucí z celé republiky. Zájemci o archeologii si v létě skutečně přijdou na své. Na co všechno se mohou těšit? Program Archeologického léta nám představil ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze Jan Mařík... Proč se vůbec archeologové rozhodli právě pro tento způsob prezentace archeologického kulturního dědictví?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.