Mrazivé setkání s kometou a prázdninová nabídka vycházek Archeologického léta
Poslechněte si:
01:07 - Objevy a události
04:29 - Způsobila kometa ochlazení v mladším dryasu?
20:09 - Procházka červencovou oblohou
23:45 - Soutěž o Knihu měsíce
24:47 - Archeologické léto
V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme samce želvy sloní, který se postaral o záchranu svého poddruhu na galapážském ostrově Espaňola, povíme si o nálezu dvou desítek tajemných jam v kruhu kolem neolitické svatyně Durrington Walls na jihu Anglie, prozradíme vám, že Čína vypustila poslední družici svého vlastního navigačního systému Pej-tou a budeme se zabývat budoucností dvou takřka již mytických kosmických projektů: kdy už konečně rakety do vesmíru vynesou ruský laboratorní modul Nauka a americký teleskop Jamese Webba? Letos to pravděpodobně nebude...
Může za to kometa?
Na konci doby ledové, kdy to vypadalo, že se vše obrací k lepšímu, se naše planeta znovu prudce ochladila a dobrých tisíc let tu panovalo mrazivé klima. Stalo se to v období mladšího dryasu, před 12 800 lety. Hypotéz o příčinách tohoto náhlého ochlazení je celá řada. Mnoho vědců si myslí, že vzniklo v důsledku „vypnutí“ hlubokomořského oceánského proudění, které jako obří výměník obkružuje celou naši planetu. Stopku tomuto proudění měl vystavit mimořádně velký příliv sladké vody do severního Atlantiku – ať už z protrženého ledovcového jezera v Severní Americe nebo ze silných dešťů, způsobených lokálními změnami při tání ledovců.
V roce 2006 přišel americký chemik Richard Firestone s teorií, že viníkem náhlého zmražení naší planety byla srážka s jedním či více úlomky nějakého kosmického tělesa, které z velké části vybuchly ve vzduchu a nezanechaly po sobě dopadový kráter. Tato hypotéza není zatím obecně přijímána, a tak se mezinárodní tým vědců, který ji zastává, snaží získávat a publikovat další argumenty na její podporu. Zatím posledním příspěvkem je článek z březnového čísla časopisu Scientific Reports. V článku se rozebírá svědectví archeologických nálezů ze severní Sýrie, lokality Abu Hureyra, kde byly ve vrstvách ze sledovaného období nalezeny třeba částečně natavené keramické střepy, mikroskopické kuličky taveného skla a podobně. Co by to všechno mohlo znamenat? O tom hovoří člen výzkumného týmu a jeden ze spoluautorů zmíněného článku geofyzik Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Taveniny a sklíčka ze Sýrie podle něj nemohly vzniknout působením blesku – odporují tomu magnetická měření. Jiný zdroj tak vysoké teploty však tehdy na Zemi neexistoval. Podobné mikrokuličky se našly i na jiných místech naší planety.
Pozvánka na Archeologické léto
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, který nedávno oslavil 100. výročí své existence, připravil na letošek pro zájemce o archeologii z řad veřejnosti projekt, který nazval Archeologické léto. Jde o sérii mnoha desítek vycházek na archeologické lokality v doprovodu odborníků. Až do konce srpna můžete prakticky denně navštívit místa, spjatá s historií naší vlasti a mnoho zajímavého se dozvědět.
Do projektu se zapojili archeologové více než dvou desítek institucí z celé republiky. Zájemci o archeologii si v létě skutečně přijdou na své. Na co všechno se mohou těšit? Program Archeologického léta nám představil ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze Jan Mařík... Proč se vůbec archeologové rozhodli právě pro tento způsob prezentace archeologického kulturního dědictví?
Související
-
Krajinou biologa Jiřího Sádla, podivné kuličky a zmrzlý svět mladšího dryasu
Krajina reálná i knižní: biolog Jiří Sádlo – Proč se před 12 800 lety na Zemi náhle ochladilo: geofyzik Günther Kletetschka – Historie vědy: Eleaté, Achilleus a želva
-
Rysové v naší přírodě a dvě virtuální výstavy z historie české archeologie
Rysové v naší přírodě: zooložka Tereza Mináriková – Archeologické výstavy na internetu: archeolog Tomáš Krofta, historička Marcela Starcová – Astronomie: Kvarková hmota
-
Před 500 miliony lety se rozpadl asteroid, jehož prach na Zemi způsobil malou dobu ledovou
Obrovský vesmírný prašný mrak, který se přehnal přes sluneční soustavu přibližně před pěti sty miliony lety, spustil na Zemi malou dobu ledovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.