Možná se vrátíme do jeskyní…Na Měsíci!
V blízkosti polárních oblastí Měsíce se nacházejí tunely vyhloubené kdysi žhavou lávou. Skrývá se v nich vodní led – cenný zdroj pro budoucí obydlené základny.
Nejde však jen o vodu. Trvale zastíněná místa mohou být dobrým úkrytem astronautů před kosmickým a slunečním zářením i před mikrometeority. Jámy a jeskyně, zřejmě vzniklé zhroucením částí lávových tunelů, mohou být teplotně stabilními místy. Ukazují to i nejnovější a dá se bez nadsázky říci překvapivé poznatky z průzkumné sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter. Zatímco na povrchu Měsíce panuje ve dne teplota až 130 a v noci -175 stupňů; v jámách, a možná i v navazujících jeskyních může být v průměru kolem příjemných 17 stupňů Celsia.
Nahlížení do měsíčních tunelů a jam
O měsíční jámy se vědci zajímají prakticky od dob jejich objevu v roce 2009. Nový výzkum, publikovaný v odborném časopise Geophysical Research Letters, mj. prokázal, že téměř desetina z dvou stovek prozkoumaných jam souvisí s lávovými tunely, u kterých se propadl strop. Astronomové do těchto děr nahlíželi prostřednictvím snímků ze zmíněné sondy, a to za různého osvětlení. Za příklad si vzali objekt nazvaný Marius Hills Pit. Na jeho dno se podívali i za měsíčního poledne, kdy Slunce svítilo do jámy kolmo. Zjistili, že jáma je 34 metry hluboká a 65x90 metrů široká.
Podle Tylera Horvatha z losangeleské Kalifornské univerzity, který výzkum vedl, mají dvě z nejvýraznějších pozorovaných jam viditelné převisy, které zjevně vedou do jeskyní nebo dutin. Právě tyto převisy mohou za to, že teplota pod nimi během dva týdny trvajícího měsíčního dne tolik nestoupá, a naopak za stejně dlouhých měsíčních nocí neklesá. Teplotně stabilní prostředí zvyšuje šanci, že je člověk v budoucnu důkladněji prozkoumá a využije.
Vulkanické tunely na Zemi i Marsu
Lávové tunely, jámy a jeskyně mají svou obdobu i na naší planetě. Tyto útvary vyhlodané žhavou lávou se nacházejí např. na Havaji, Galapágách, na Sicílii – a dokonce i u nás. Kdysi se v jeskyních vyvíjela lidská civilizace a do jeskyní se možná znovu vrátíme, až budeme žít na Měsíci, nachází analogii s minulostí spoluautor článku v odborném časopise, člen vědeckého týmu sondy Lunar Reconnaissance Orbiter David Paige.
Podobné úvahy se mohou ubírat i směrem k rudé planetě –Marsu. Je totiž docela pravděpodobné, že se takovéto geologické útvary vytvořily i tam. Přitom oproti Měsíci může Mars nabídnout o poznání pohostinnější prostředí. Jednu nevýhodu to však přece jen má – je k němu dvěstěkrát dál.
K dalšímu čtení:
Tyler Horvath et. al.: Thermal and Illumination Environments of Lunar Pits and Caves: Models and Observations From the Diviner Lunar Radiometer Experiment
Martin Gembec: Sonda LRO našla na Měsíci jámy s příhodnou teplotou
Související
-
Lávové tunely – cesta k vodě nejen na Měsíci
Podpovrchové dutiny v polárních oblastech Luny by mohly ukrývat velké zásoby vodního ledu. Hodily by se budoucím osídlencům.
-
NASA se chystá na těžbu vody na Měsíci. Je u toho i český robotik, v soutěži skončil druhý
Pro budoucí lidské základny ve vesmíru bude zřejmě ekonomicky nejvhodnější těžit suroviny na místě. NASA proto cílí hlavně na těžbu vody.
-
Kolik je na Měsíci vody? Indové to chtějí zjistit...
Časopis Science se věnuje plánům Indie na přistání poblíž jižního pólu Měsíce, které označuje jako riskantní a bezprecedentní. Už letos v létě by měla indická kosmi...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
