Možná se vrátíme do jeskyní…Na Měsíci!
V blízkosti polárních oblastí Měsíce se nacházejí tunely vyhloubené kdysi žhavou lávou. Skrývá se v nich vodní led – cenný zdroj pro budoucí obydlené základny.
Nejde však jen o vodu. Trvale zastíněná místa mohou být dobrým úkrytem astronautů před kosmickým a slunečním zářením i před mikrometeority. Jámy a jeskyně, zřejmě vzniklé zhroucením částí lávových tunelů, mohou být teplotně stabilními místy. Ukazují to i nejnovější a dá se bez nadsázky říci překvapivé poznatky z průzkumné sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter. Zatímco na povrchu Měsíce panuje ve dne teplota až 130 a v noci -175 stupňů; v jámách, a možná i v navazujících jeskyních může být v průměru kolem příjemných 17 stupňů Celsia.
Nahlížení do měsíčních tunelů a jam
O měsíční jámy se vědci zajímají prakticky od dob jejich objevu v roce 2009. Nový výzkum, publikovaný v odborném časopise Geophysical Research Letters, mj. prokázal, že téměř desetina z dvou stovek prozkoumaných jam souvisí s lávovými tunely, u kterých se propadl strop. Astronomové do těchto děr nahlíželi prostřednictvím snímků ze zmíněné sondy, a to za různého osvětlení. Za příklad si vzali objekt nazvaný Marius Hills Pit. Na jeho dno se podívali i za měsíčního poledne, kdy Slunce svítilo do jámy kolmo. Zjistili, že jáma je 34 metry hluboká a 65x90 metrů široká.
Podle Tylera Horvatha z losangeleské Kalifornské univerzity, který výzkum vedl, mají dvě z nejvýraznějších pozorovaných jam viditelné převisy, které zjevně vedou do jeskyní nebo dutin. Právě tyto převisy mohou za to, že teplota pod nimi během dva týdny trvajícího měsíčního dne tolik nestoupá, a naopak za stejně dlouhých měsíčních nocí neklesá. Teplotně stabilní prostředí zvyšuje šanci, že je člověk v budoucnu důkladněji prozkoumá a využije.
Vulkanické tunely na Zemi i Marsu
Lávové tunely, jámy a jeskyně mají svou obdobu i na naší planetě. Tyto útvary vyhlodané žhavou lávou se nacházejí např. na Havaji, Galapágách, na Sicílii – a dokonce i u nás. Kdysi se v jeskyních vyvíjela lidská civilizace a do jeskyní se možná znovu vrátíme, až budeme žít na Měsíci, nachází analogii s minulostí spoluautor článku v odborném časopise, člen vědeckého týmu sondy Lunar Reconnaissance Orbiter David Paige.
Podobné úvahy se mohou ubírat i směrem k rudé planetě –Marsu. Je totiž docela pravděpodobné, že se takovéto geologické útvary vytvořily i tam. Přitom oproti Měsíci může Mars nabídnout o poznání pohostinnější prostředí. Jednu nevýhodu to však přece jen má – je k němu dvěstěkrát dál.
K dalšímu čtení:
Tyler Horvath et. al.: Thermal and Illumination Environments of Lunar Pits and Caves: Models and Observations From the Diviner Lunar Radiometer Experiment
Martin Gembec: Sonda LRO našla na Měsíci jámy s příhodnou teplotou
Související
-
Lávové tunely – cesta k vodě nejen na Měsíci
Podpovrchové dutiny v polárních oblastech Luny by mohly ukrývat velké zásoby vodního ledu. Hodily by se budoucím osídlencům.
-
NASA se chystá na těžbu vody na Měsíci. Je u toho i český robotik, v soutěži skončil druhý
Pro budoucí lidské základny ve vesmíru bude zřejmě ekonomicky nejvhodnější těžit suroviny na místě. NASA proto cílí hlavně na těžbu vody.
-
Kolik je na Měsíci vody? Indové to chtějí zjistit...
Časopis Science se věnuje plánům Indie na přistání poblíž jižního pólu Měsíce, které označuje jako riskantní a bezprecedentní. Už letos v létě by měla indická kosmi...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…
Jan Pokorný, projektový manažer ČRo
Tulák po hvězdách
Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.
