Možná se vrátíme do jeskyní…Na Měsíci!
V blízkosti polárních oblastí Měsíce se nacházejí tunely vyhloubené kdysi žhavou lávou. Skrývá se v nich vodní led – cenný zdroj pro budoucí obydlené základny.
Nejde však jen o vodu. Trvale zastíněná místa mohou být dobrým úkrytem astronautů před kosmickým a slunečním zářením i před mikrometeority. Jámy a jeskyně, zřejmě vzniklé zhroucením částí lávových tunelů, mohou být teplotně stabilními místy. Ukazují to i nejnovější a dá se bez nadsázky říci překvapivé poznatky z průzkumné sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter. Zatímco na povrchu Měsíce panuje ve dne teplota až 130 a v noci -175 stupňů; v jámách, a možná i v navazujících jeskyních může být v průměru kolem příjemných 17 stupňů Celsia.
Nahlížení do měsíčních tunelů a jam
O měsíční jámy se vědci zajímají prakticky od dob jejich objevu v roce 2009. Nový výzkum, publikovaný v odborném časopise Geophysical Research Letters, mj. prokázal, že téměř desetina z dvou stovek prozkoumaných jam souvisí s lávovými tunely, u kterých se propadl strop. Astronomové do těchto děr nahlíželi prostřednictvím snímků ze zmíněné sondy, a to za různého osvětlení. Za příklad si vzali objekt nazvaný Marius Hills Pit. Na jeho dno se podívali i za měsíčního poledne, kdy Slunce svítilo do jámy kolmo. Zjistili, že jáma je 34 metry hluboká a 65x90 metrů široká.
Podle Tylera Horvatha z losangeleské Kalifornské univerzity, který výzkum vedl, mají dvě z nejvýraznějších pozorovaných jam viditelné převisy, které zjevně vedou do jeskyní nebo dutin. Právě tyto převisy mohou za to, že teplota pod nimi během dva týdny trvajícího měsíčního dne tolik nestoupá, a naopak za stejně dlouhých měsíčních nocí neklesá. Teplotně stabilní prostředí zvyšuje šanci, že je člověk v budoucnu důkladněji prozkoumá a využije.
Vulkanické tunely na Zemi i Marsu
Lávové tunely, jámy a jeskyně mají svou obdobu i na naší planetě. Tyto útvary vyhlodané žhavou lávou se nacházejí např. na Havaji, Galapágách, na Sicílii – a dokonce i u nás. Kdysi se v jeskyních vyvíjela lidská civilizace a do jeskyní se možná znovu vrátíme, až budeme žít na Měsíci, nachází analogii s minulostí spoluautor článku v odborném časopise, člen vědeckého týmu sondy Lunar Reconnaissance Orbiter David Paige.
Podobné úvahy se mohou ubírat i směrem k rudé planetě –Marsu. Je totiž docela pravděpodobné, že se takovéto geologické útvary vytvořily i tam. Přitom oproti Měsíci může Mars nabídnout o poznání pohostinnější prostředí. Jednu nevýhodu to však přece jen má – je k němu dvěstěkrát dál.
K dalšímu čtení:
Tyler Horvath et. al.: Thermal and Illumination Environments of Lunar Pits and Caves: Models and Observations From the Diviner Lunar Radiometer Experiment
Martin Gembec: Sonda LRO našla na Měsíci jámy s příhodnou teplotou
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
