Možná se vrátíme do jeskyní…Na Měsíci!

Nejde však jen o vodu. Trvale zastíněná místa mohou být dobrým úkrytem astronautů před kosmickým a slunečním zářením i před mikrometeority. Jámy a jeskyně, zřejmě vzniklé zhroucením částí lávových tunelů, mohou být teplotně stabilními místy. Ukazují to i nejnovější a dá se bez nadsázky říci překvapivé poznatky z průzkumné sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter. Zatímco na povrchu Měsíce panuje ve dne teplota až 130 a v noci -175 stupňů; v jámách, a možná i v navazujících jeskyních může být v průměru kolem příjemných 17 stupňů Celsia.

Nahlížení do měsíčních tunelů a jam

Družice Lunar Reconnaissance Orbiter na oběžné dráze Měsíce|foto:NASA/ Goddard Space Flight Center

O měsíční jámy se vědci zajímají prakticky od dob jejich objevu v roce 2009. Nový výzkum, publikovaný v odborném časopise Geophysical Research Letters, mj. prokázal, že téměř desetina z dvou stovek prozkoumaných jam souvisí s lávovými tunely, u kterých se propadl strop. Astronomové do těchto děr nahlíželi prostřednictvím snímků ze zmíněné sondy, a to za různého osvětlení. Za příklad si vzali objekt nazvaný Marius Hills Pit. Na jeho dno se podívali i za měsíčního poledne, kdy Slunce svítilo do jámy kolmo. Zjistili, že jáma je 34 metry hluboká a 65x90 metrů široká. 

Podle Tylera Horvatha z losangeleské Kalifornské univerzity, který výzkum vedl, mají dvě z nejvýraznějších pozorovaných jam viditelné převisy, které zjevně vedou do jeskyní nebo dutin. Právě tyto převisy mohou za to, že teplota pod nimi během dva týdny trvajícího měsíčního dne tolik nestoupá, a naopak za stejně dlouhých měsíčních nocí neklesá. Teplotně stabilní prostředí zvyšuje šanci, že je člověk v budoucnu důkladněji prozkoumá a využije.

Jáma na úbočí marsovské sopky Elysium Mons má v průměru asi 130 metrů. Mohlo by jít o ústí lávového tunelu|foto:NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona, CC0 1.0, ©

Vulkanické tunely na Zemi i Marsu

Lávové tunely, jámy a jeskyně mají svou obdobu i na naší planetě. Tyto útvary vyhlodané žhavou lávou se nacházejí např. na Havaji, Galapágách, na Sicílii – a dokonce i u nás. Kdysi se v jeskyních vyvíjela lidská civilizace a do jeskyní se možná znovu vrátíme, až budeme žít na Měsíci, nachází analogii s minulostí spoluautor článku v odborném časopise, člen vědeckého týmu sondy Lunar Reconnaissance Orbiter David Paige.

Podobné úvahy se mohou ubírat i směrem k rudé planetě –Marsu. Je totiž docela pravděpodobné, že se takovéto geologické útvary vytvořily i tam. Přitom oproti Měsíci může Mars nabídnout o poznání pohostinnější prostředí. Jednu nevýhodu to však přece jen má – je k němu dvěstěkrát dál.