Modrovous z Gambais. U soudu se hájil, že 11 vražd mohl spáchat jedině šílenec

Henri Landru se narodil v roce 1869 v docela normální pařížské rodině. Byl veden ke zbožnosti; jeden čas to dokonce vypadalo, že vstoupí do semináře. Ve dvaceti letech narukoval do armády, kde sloužil tři roky. Ještě během služby počal dítě se svou sestřenicí, kterou si později vzal. Měli pak spolu ještě další tři děti.

Falešný dodavatel velocipedů

Henri Désiré Landru před soudem. Vrah 11 lidí, především válečných vdov, byl odsouzen k smrti a 25. února 1922 skončil pod gilotinou|foto:Profimedia, ©

Po odchodu do civilu střídal různá málo výdělečná povolání. Rodinný rozpočet tedy začal vylepšovat podvody. Zorganizoval například reklamní kampaň na neexistující továrnu na jízdní kola. A pak přijímal objednávky, a především finanční zálohy na kola, která samozřejmě nedodával, protože žádnou továrnu neměl. Pod falešnými jmény prodával neexistující pozemky, rafinovaně obíral důvěřivce o majetky. Po nějaké době byl dopaden policí a uvězněn.

Za mřížemi se pokusil o sebevraždu. Psychiatři, kteří ho vyšetřovali, konstatovali, že zcela šílený není, ovšem narušený je určitě. V následujících letech se Landru věnoval střídavě podvodům a odpykáváním trestů.

Když stál už asi posedmé před soudem, kromě odnětí svobody vyfasoval podmínku: pokud ještě spáchá nějaký zločin, čeká ho vyhnanství v Guayaně. Soud chtěl tímto způsobem Landruho odradit od další trestné činnosti. Náš podvodník však usoudil, že lepší bude likvidovat její svědky.

O procesu s Landruem hojně referoval dobový francouzský tisk. Karikaturista listu Le Petit Journal vraha zobrazil jako kuchaře – u sporáku, v němž pálil těla svých obětí|foto:Profimedia, ©

Sňatkový podvodník a sériový vrah

Specializoval se tehdy na sňatkové podvody. Z bohatých vdov nebo svobodných žen rafinovaně lákal majetek a peníze. Pod záminkou společného života je zval do své vily v městečku Gambais, kde je pak vraždil a jejich těla pálil v kamnech.

Oběti se snažil izolovat od jejich blízkých, aby je nikdo nehledal. Navíc za zavražděné ženy posílal pohlednice, aby se zdálo, že žijí někde stranou. Napomáhal mu i chaos války, která právě zuřila. Několik let mu to procházelo, až v roce 1918, kdy po některých zmizelých ženách začali pátrat jejich blízcí, se kolem Landrua stáhla smyčka.

Logo|foto:Český rozhlas

Policie ve dvou vilách, které si pronajímal, nalezla zuhelnatělé ostatky a také osobní věci pohřešovaných žen. Na základě těchto nálezů a také zápisků v diářích byl obžalován z 11 vražd, deseti žen a syna jedné z nich.

Soud s Landruem vzbudil obrovskou pozornost. Modrovous z Gambais, jak ho pojmenovali novináři, však trval na své nevině. Hájil se tím, že vraždy mohl spáchat jedině šílenec, ale on je přece v pořádku. Využíval také toho, že žaloba proti němu měla jen nepřímé důkazy.

Část veřejnosti mu uvěřila. Během procesu mu psaly stovky ctitelek. Dostal dokonce osm set nabídek k sňatku! Navzdory teatrálním výstupům, kterými se snažil přesvědčit porotu, skončil nakonec pod gilotinou. Jeho případ inspiroval celou řadu písní, povídek, detektivních románů, filmů a také jednu konspirační teorii. Podle ní byl místo Landruho popraven někdo jiný a on dožil v Argentině.