Minikozičky jsou tak roztomilé, že jim odpustíte každou lumpárnu

Také po běžně velké zahradě normálního městského domu se mohou na trávníku pást kozy. Tedy spíš kozičky.  Veliké asi jako kokršpaněl, bílo-strakaté a nadmíru roztomilé.

Stejný pocit z nich měla i jejich chovatelka, Kateřina Dieneltová z Ústí nad Labem, když minikozičky uviděla poprvé: „Naprosto mě okouzlily. Hospodářský význam nemají naprosto žádný, ale tou roztomilostí mě, jak se říká, dostaly.“

Ovšem říká se o nich, že fungují jako živé sekačky, což může paní Dieneltová beze zbytku potvrdit. „Bohužel zvládnou nejen trávu, ale také veškeré keře a jsou schopné oloupat i stromky, pokud si na to nedáte pozor,“ varuje nicméně.

Sežerou všechno, na co dosáhnou, stoupnou si na zadní nohy a vyskočí, A vyskočit dokážou skoro kamkoli, protože jejich příbuzní jsou kamzíci.

Když si je Kateřina Dieneltová pořizovala, nevěděla o jejich chovu skoro nic. „Věděla jsem, že jsou malé a roztomilé“, směje se. Načítala si proto informace za ochodu a měla za sebou podporu své sestry, která je zkušená chovatelka užitkových koz.

Na stravu jsou poměrně nenáročné. Kromě trávy potřebují seno, minerální lis a čerstvou vodu.

Péči o ně zvládá, i když chodí běžně do práce. Přes den jsou kozy zavřené v chlívku, a jakmile přijdou děti ze školy, pouštějí je na pastvu.  Pokud jsou doma všichni, pustí je proběhnout a hlídají, aby neškodily – lezou do záhonů, žerou, co nemají, všude skáčou. „Ale jsou tak zábavné, že jim všechno odpustíte,“ dušuje se chovatelka.

Užitek z minikoziček je ovšem jen radost a posekaná zahrada. „Pokud vám ovšem v trávníku nevadí bobky!“ dodává.

Radosti ovšem rozdají plné hrsti: „ Děti ze sousedství se k nám sbíhají a chodí si kozičky hladit, takže jsme teď asi nejpopulárnější zahrada v ulici,“ uzavírá Kateřina Dieneltová.

Minikozičky jsou velké asi jako kokršpaněl|foto: Veronika Králová