Minietiketa: sezení v kině

24. leden 2013

Píše nám slečna Jiřina Dobrovolná z České Lípy: „Byla jsem se svým přítelem v kině, bylo plno, neměli jsme rezervovaný lístek a on mě nechal sedět vpravo úplně na konci řady. To se mi moc nelíbilo. Řekl mi, že takto je to podle společenských pravidel v pořádku, protože jsem seděla po jeho pravé ruce… Tak nevím“.

Milan Knotek, znalec etikety: „Hezký dotaz. Partner naší posluchačky se na první pohled zachoval podle pravidel etikety – významnější osobu, v tomto případě samozřejmě ženu, měl po své pravé ruce. Ale my už jsme si několikrát řekli, že jsou situace, kdy tohle pravidlo nemusí platit, a já jsem přesvědčen o tom, že v našem případě ta situace nastala.“

Alena Perková, moderátorka: „Mně by se asi také nelíbilo sedět na konci řady…“

Milan Knotek, znalec etikety: „Tomu se nedivím. Když si vás partner u stolu nebo v kině posadí po své pravé ruce, je to na první pohled podle etikety v pořádku, ale existují výjimky – tu výjimku určujeme na základě bezpečí a komfortu partnera a o tom se na konci řady asi mluvit nedá. Na konci řady nás obtěžují procházející lidé, kteří chodí do kina pozdě, svítí tam často postranní světlo a ani pohled na plátno z velkého úhlu není nejlepší. Takže v tomto případě by měl muž sedět na konci řady.“

Alena Perková, moderátorka: „Co když by vedle ženy v kině seděl někdo cizí, u koho by se necítila dobře?“

Milan Knotek, znalec etikety: „Pokud by se jednalo o člověka zjevně sociálně nepřizpůsobeného, třeba zapáchajícího, apod., tak ženu také přesadíme. Muž se obětuje a sedne si vedle takového člověka on. Dáma musí mít největší komfort. Kina v současné době nejsou plná a dvojice má většinou možnost přesednout si i do jiné řady.“

Alena Perková, moderátorka: „No, možná bylo lepší si ten lístek předem rezervovat...“

Milan Knotek, znalec etikety: „Ano, když pozvu partnerku do kina, měl bych provést rezervaci a vybrat co nejlepší místo, nejlépe úplně vzadu uprostřed.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio