Minietiketa: Oslovování žen II.

16. leden 2013

Minule jsme načali tématiku oslovování lidí, hlavně žen, ve společnosti. Jak je to s takovými českými lidovými způsoby, jako třeba „mladá paní“, „paninko“, apod. Smí se to?

Milan Knotek, znalec etikety: „Já se přiznám, že se při takovém oslovení vždycky orosím, i když to má v českém prostoru dlouhou tradici a dodnes proti tomu nikdo výrazně neprotestuje. Taková oslovení v dobré společnosti rozhodně nepoužíváme.“

Alena Perková, moderátorka: „Tak co je třeba špatného na oslovení „mladá paní“?“

Milan Knotek, znalec etikety: „Všechno. Je naprosto nepřijatelné hodnotit věk člověka už při oslovení. Všimněte si situačního kontextu takového oslovení, při jakých příležitostech a kým se používá. Volí ho nejčastěji muži, a to v situacích, kdy cítí u ženy určitou převahu, nebo když od ní něco potřebují, když jsou nejistí, apod. Říkají to téměř výhradně starším ženám, aby je potěšili a usnadnili si sociální kontakt nebo vyřešení nějakého problému.“

Alena Perková, moderátorka: „...“Paninko“ zase říkají hlavně řemeslníci.“

Milan Knotek, znalec etikety: „To je pravda, je to takové starosvětské poválečné oslovení, které už mizí, mladí řemeslníci už ho nepoužívají. Ani to ale není vhodné. Představte si, že řemeslníkovi na oplátku říkáte „panáčku“, asi se mu to líbit nebude. I v tomto se prostě lidé oslovují „paní“, „pane“.“

Alena Perková, moderátorka: „Mnohokrát jsem od mužů slyšela „dobrý den, krásná dámo“.“

Milan Knotek, znalec etikety: „Taky jsem to několikrát slyšel, naposledy, když jsme sjížděli Lužnici. Šli jsme se naobědvat do jedné hospody, tam roznášela jídlo taková příjemná., velmi mladá dívka od koní a jeden můj kamarád ji oslovil „Dobrý den, krásná vílo“. A ona odpověděla „Dobrý den, starý ošklivý trpaslíku“.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.