Minietiketa: Návštěva a přesný čas

6. únor 2013

Panu Jaromírovi vadí, že jeho příbuzní k němu chodí na návštěvy pravidelně se zpožděním: „Ke slušnému vychování patří být vždycky všude včas, tak mě to rodiče učili“, říká a ptá se, jestli je vhodné to příbuzným vytknout a jak.

Milan Knotek, znalec etikety: „Pane Jaromíre, záleží na tom, jak velké to zpoždění je. Možná vás překvapím, když řeknu, že přijít na návštěvu s rozumnou časovou prodlevou je naopak společenskou povinností. Když u vás příbuzní zazvoní zhruba do patnácti minut od ohlášeného času, je to v pořádku...“

Alena Perková, moderátorka: „Opravdu máme chodit na návštěvy pozdě? „

Milan Knotek, znalec etikety: „Samozřejmě, že ano, a důvod je jednoduchý a praktický – dáváme tak hostitelům víc času všechno připravit. Pokud přijmeme včas, hostitelka může stát ještě u zrcadla s makeupem nebo bude u trouby dopékat jídlo, dodělávat chlebíčky… Nebo ji, nedejbože, zastihneme ještě v negližé. Ale pozor, všeho s mírou - větší zpoždění než patnáct minut je už nepřijatelné.“

Alena Perková, moderátorka: „Takže spíš později než pozdě. No a co když přijdeme naopak dřív, než v domluvený čas? To je asi úplně nejhorší? Ale venku je mráz a další autobus jede až za hodinu…“

Milan Knotek, znalec etikety: „Máte pravdu, někdo z hostitelů může být třeba ještě ve vaně, hostitelka nám může přijít otevřít v pleťové masce a my si budeme myslet, že jsme si spletli dveře. Přijít dřív je to nejhorší, co můžeme těm, co nás k sobě pozvali, udělat.“

Alena Perková, moderátorka: „A když se to stane?“

Milan Knotek, znalec etikety: „Když to někdo udělá, jeden z hostitelů se musí okamžitě začít návštěvě věnovat a druhý, to bude asi žena, dokončí přípravu jídla, pití, prostírání, apod. Zrychlenou návštěvu nemůžeme nechat třeba deset minut nechat v obýváku sedět o samotě, to prostě nejde, i když si to v tomto případě asi zaslouží. Takže buďte pane Jaromíre rád, že k vám příbuzní chodí pozdě, mohlo by to dopadnout mnohem hůř.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio