Miliardy tun vodního ledu na horkém Merkuru
Na planetě Merkur, která je nejbližší Slunci a odkud bychom naši mateřskou hvězdu viděli asi dvaapůlkrát větší než ze Země, se vyskytuje led.
Vyplývá to z nových pozorování americké sondy Messenger. Její poznatky potvrdily to, o čem se už dlouho diskutovalo a co se pak od roku 1991 díky pozemnímu radarovému zkoumání Merkuru začalo v představách vědců rýsovat konkrétněji. Tehdy největší radioteleskop v Arecibu nalezl v okolí pólů Merkuru skvrny, které odpovídaly přítomnosti vodního ledu, a to v místech velkých impaktních kráterů.
Vtírá se otázka, jestli je něco takového na Merkuru, kde teplota na osvětlené straně přesahuje 400 stupňů Celsia, vůbec možné. Sklon rotační osy této planety je ale menší než jeden stupeň, což znamená, že v okolí pólů jsou místa, kam sluneční paprsky nikdy nedopadnou a teploty tam mohou klesnout až k -190 °C.
Nejnovější pozorování domněnku o vodním ledu potvrdily. Sonda Messenger s pomocí laserového výškoměru a především neutronového spektrometru odhalila, že jasné radarové skvrny v oblastech pólů planety Merkur nejsou nic jiného než desítky centimetrů tlusté vrstvy bohaté na vodík, ukryté pod 10-20 cm silnou povrchovou vrstvou s menším množstvím vodíku. Podle astrofyzika Davida Lawrence z Hopkinsovy univerzity, hlavního autora článků na stránkách NASA a Spaceflightnow, obsahují skryté vrstvy tolik vodíku, jaké je jeho množství v čistém vodním ledu. Co to znamená a jaké závěry z toho vyplývají?
V permanentním stínu velkých impaktních kráterů v okolí severního i jižního pólu Merkuru se nachází vodní led a jiné těkavé látky ve zmrzlém stavu. Závěry pozorování pak naznačují, že v těchto oblastech je kolem 100 miliard až 1 biliónu tun vodního ledu. Při srážkách s planetou ho sem dopravily komety a planetky z vnějších oblastí Sluneční soustavy.
Potvrzuje se tak známá teze, že nové odpovědi hned vyvolávají nové otázky. V tomto případě se Sean Solomon z Kolumbijské univerzity mj. ptá, zda na Merkuru existují i jiné oblasti, kde by mohla existovat kapalná voda a organické látky. Odpovědi může přinést pouze pokračující detailní průzkum této planety.
Vysíláno v Planetáriu č. 51/2012, 15. - 21. prosince.
Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
