Mělník: Poklad antropologa Matiegky

Mělnický kostel sv. Petra a Pavla, v jehož kryptě se nachází proslulá kostnice
Mělnický kostel sv. Petra a Pavla, v jehož kryptě se nachází proslulá kostnice

Město na soutoku Vltavy a Labe je starobylé a vypráví se o něm spousta pověstí. Všem, kteří se s lehkým mrazením v zádech rádi setkávají se svědectvím o lidské pomíjivosti, nabízí navíc i návštěvu známé kostnice.

Ve slujích pod mělnickým zámkem prý spí zakleté vojsko knížete Václava v počtu tří set mužů a čeká, až bude český národ nejvíce ujařmen, aby mu vyrazil na pomoc. V podzemí je prý také ukrytý poklad ve starých dubových sudech, který hlídá černý pes s ohnivýma očima. Mělník býval královským věnným městem - manželky českých panovníků jej dostávaly věnem. Mezi lety 1437 až 1451 tu žila i vdova po císaři Zikmundovi Barbora Celská, o níž je známo, že se zabývala alchymií. Na Mělníku ji prý navštívil jiný český alchymista té doby Jan z Lazu. Rozešli se ale ve zlém. Jan z Lazu prý Barboru obvinil z podvádění a měl co dělat, aby prchl živ a zdráv. Dominantou Mělníka je kromě zdaleka viditelného zámku i věž proboštského kostela svatých Petra a Pavla. Právě v jeho kryptě se nachází proslulá mělnická kostnice, která patří k největším u nás.

Kolem kostela býval kdysi hřbitov, který ovšem kapacitně nestačil, zejména při morových epidemiích. Hrobníci proto podle zaběhlé praxe vybírali ze starých hrobů kosti pozůstalých a rovnali je v kostnici. Takové prostory měla většina farních chrámů, u nichž existovaly hřbitovy. Mělnická kostnice fungovala až do roku 1775, kdy byl hřbitov u kostela zrušen. Kosti měly být pohřbeny do země. Mělničtí si však asi dovedli živě představit, kolik práce by je to stálo, a tak svůj problém vyřešili nadmíru elegantně zazděním oken a vchodu do kostnice. Místo cihel použili staré náhrobní kameny. Krypta zůstala více než sto let zazděná a otevřena byla až za velké opravy chrámu v 90. letech 19. století.

Interiér kostnice v kryptě kostela sv. Petra a Pavla v Mělníku

Obrovské množství osteologického materiálu přilákalo za první světové války do Mělníka slavného antropologa Jindřicha Matiegku, profesora Karlovy univerzity. Chaoticky poházené kosti začal odborně studovat a spolu se dvěma dalšími spolupracovníky uspořádávat tak, aby kostnice dobře sloužila studijním účelům a aby také mohla být zpřístupněna veřejnosti. Což se nakonec stalo a kostnice je přístupná dodnes. Jsou v ní umístěny pozůstatky 10 až 15 tisíc osob různého stáří, pohlaví i etnického původu. Pestré složení je způsobeno tím, že do mělnické kostnice byly v minulosti sváženy kosti nalezené na nejrůznějších místech v okolí Mělníka. Jsou to nejen pozůstatky obětí epidemií, ale i válečných událostí třicetileté války a mnoha dalších šarvátek.

Svatý Václav a jeho tři sta spících rytířů musí mít dost nepříjemné sny, s něčím takovým nad hlavou.

Zdroje:
Misionáři Saletini v Mělníku: Mělnická kostnice v kryptě kostela sv. Petra a Pavla
Kuchyňová, Zdeňka: Mělník - město s vinařskou tradicí
Stejskal, Martin: Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa. Praha 1991.