Medardova kápě a další lidové pranostiky a povídání o tom, co všechno jsou podle meteorologů srážky
Medardova kápě a další lidové pranostiky podle Jana Munzara (4:20) – Historické souvislosti: První hovory vynálezců telefonu (22:50) – Srážky aneb Co padá z oblaků (28:08)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte jak si starořecký filozof Aristoteles vysvětloval vznik duhy, přiblížíme vám zajímavou představu o bleskových kamenech, rozšířenou ještě hluboko v 18. století, popíšeme dobrodružství vzduchoplavce Wiseho v „kroupovém víru“ uprostřed bouřkového mraku, dozvíte se s jakou předpovědí si museli vystačit rolníci z okolí Moravské Třebové v roce 1877 a nakonec vám prozradíme, od kdy dostávají tropické bouře a tajfuny svá jména.
Medardova kápě podle Jana Munzara
Ve velké nejistotě tápou všichni, kdo věří předpovědím lidových pranostik. „Medardova kápě, čtyřicet dní kape,“ praví se v té nejznámější. Jenže to vůbec nemusí být pravda. Počasí, to je totiž hotová alchymie. A vždycky byla... Co se pranostik týče, měli jsme u nás jednoho neobyčejně zdatného odborníka. Byl jím nedávno zesnulý klimatolog Jan Munzar z brněnského Ústavu geoniky Akademie věd České republiky, autor populární knihy Medardova kápě. Když už točit rozhovor o pranostikách, tak nejlépe s ním, řekli jsme si v roce 2003.
Na úvod jsme ho požádali o jakousi obecnou charakteristiku – co to vlastně pranostiky jsou? Řídili se kdysi lidé doopravdy jejich poněkud neurčitými předpověďmi? Pranostik jsou stovky, běžně užívaných samozřejmě jen pár desítek. S klimatologem Janem Munzarem jsme probrali alespoň tři z těch nejznámějších. Například 11. listopadu by měl podle dobře známé pranostiky pravidelně přijíždět svatý Martin na bílém koni. Pravda je, že tu a tam skutečně na svatého Martina zasněží. Nijak zvlášť často to ale nebývá... A jak je to s onou pověstnou „Medardovou kápí“, která v kalendáři připadá na 8. června?
Srážky aneb Co padá z oblaků?
Na sklonku roku 2007 jsme v našem pořadu hovořili o oblacích. Mimo jiné jsme si řekli, že každý oblak je tvořen vodními kapkami, případně ledovými krystalky – nikoliv zrcátky; přesto však padají srážky jen z některých. O tom, co všechno se pod zdánlivě jednoduchým termínem „srážky“ skrývá a jak je meteorologové klasifikují jsme si pak povídali o rok později, v lednu. A dnes si to povídání zopakujeme.
Jak atmosférické srážky vznikají vysvětluje Martin Novák z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem - Kočkově. Co všechno se jako srážky označuje? Jak a podle čeho je meteorologové třídí a klasifikují? Atmosférické srážky také sledují a v případě těch padajících i měří. Jak se to provádí?
Související
-
Pranostiky dnes musíme brát s rezervou, ale na Medarda bych věřil, směje se meteorolog Michal Žák
„Je pravda, že ledoví muži dnes už příliš neplatí. Pranostiky se hodně změnily,“ vysvětluje meteorolog v Blízkých setkáních na Dvojce.
-
Jak se dělá předpověď
Dát dohromady předpověď počasí není vůbec nic snadného. Nejdřív se o něm musíte co nejvíc dozvědět; získaná data pak musíte umět správně interpretovat. V hotové pře...
-
Oblaka nad našimi hlavami
Vypadají jako chuchvalce páry, načechrané katedrály – nebo jako šedivá deka. Lidově se jim říká mraky. Meteorologové jim říkají oblaky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka