Mechanický „gekon“ a osudy pozemských vyslanců k Marsu

Kanadští inženýři zkonstruovali malého pásového robota, schopného pohybu i po hladké stěně ze skla nebo plastu. Inspiraci našli u gekonů. Ještěrka i robot využívají tzv. van der Waalsovy síly. Polarizované molekuly na chloupcích gekonových prstů i na výčnělcích pásů vyvolají při styku s povrchem opačnou polarizaci molekul v podložce. Molekuly k sobě přilnou a udrží gekona i robota dokonce i na stropě.

V argentinské Patagonii byly objeveny první zkameněliny savců z období pozdní křídy, z času dinosaurů. Dvě lebky staré 96 milionů let patří zvířátkům z příbuzenstva dnešních vačnatců, která měřila na délku nanejvýš 15 centimetrů. Kromě protáhlého čumáku byli tito savci vybaveni dvěma šavlovitými tesáky. K čemu jim byly vědci netuší. Dávní savci se totiž zřejmě živili jen červy a nebo hmyzem.

Dva mléčné zuby z jeskyně Grotta del Cavallo v jižní Itálii, objevené roku 1964, nepatří neandrtálci, ale anatomicky modernímu člověku Homo sapiens. Vědci to dokázali jejich srovnáním s velkým souborem jiných mléčných zubů neandrtálců a moderních lidí, které mají k dispozici. Zajímavé je, že zuby z italské jeskyně jsou staré 43 až 45 tisíc let. Jde tedy o nejstarší pozůstatky moderního člověka v Evropě.

Šest dobrovolníků, kteří strávili 520 dní v kontejnerech v moskevském výzkumném centru, se vrátilo ze své simulované cesty na Mars. Rusové teď plánují experiment zopakovat v beztížném stavu na oběžné dráze kolem Země. Agentura Roskosmos chce vyslat nejméně dva kosmonauty na rok a půl do vesmíru. Dříve než v roce 2014 to ale nebude. Do té doby je na Mezinárodní vesmírné stanici plno.

K Marsu zatím létají jen sondy. V úterý 8. listopadu odstartoval ruský Phobos-Grunt, jehož úkolem bylo přistát na Marsově měsíčku Phobosu, odebrat vzorek horniny a přivézt ho zpátky na Zemi. Sonda nese na palubě také prvního čínského vyslance, mikrosatelit Yinghuo-1. Je už ale prakticky jisté, že Phobos-Grunt k Marsu nedoletí – sonda zřejmě zůstala na oběžné dráze kolem Země a nepodařilo se s ní navázat spojení. K rudé planetě se na konci listopadu vydá i americké vozítko Curiosity, určené k hledání stop minulého nebo i současného mikrobiálního života. Snad bude úspěšnější.

Zdroj: ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 46/2011, 12. – 18. listopadu.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.

Archiv rubriky