Lilienstein – erbovní hora Saského Švýcarska

23. červen 2022

Na výlet do Saského Švýcarska se vypravte pěkně postaru – vlakem z Děčína, s přestupem v Bad Schandau, až do Königsteinu. Hned pod vlakovým nádražím v Königsteinu přesednete na převoz přes Labe – turistická značka vás odtud povede až na stolovou horu Lilienstein.

Název hory nemá nic společného s lilií, ale se svatým Jiljím – patronem lesů, kovářů i kojících maminek, oblíbeným svatým středověku.

Cesta od řeky na Lilienstein strmě stoupá, tak to hned na začátku, jak se říká, nepřepalte. Tato výrazná tabulová hora je dominantou Saského Švýcarska – pro Sasy je tak symbolická jako pro nás Pravčická brána.

Vrchol Liliensteinu je ve výšce 415 m n.m, nahoru vede 65 metrů vysoké skalní schodiště. Stoupejte po něm raději opatrně – zvlášť, pokud s sebou máte děti. Výstup je natolik výživný, že ho k trénování fyzičky využíval i wehrmacht.

Na vrcholu Lilinesteinu je i restaurace, ovšem není otevřená každý den. Tak si přibalte raději zásoby, dopřejte si odpočinek a dost času na rozhlížení. Uvidíte odsud sousední stolové hory, jako je třeba Königstein nebo Pfaffenstein, uvidíte i vzdálenější vrcholy Českého Švýcarska – třeba jedinou českou stolovou horu Sněžník, a samozřejmě řeku Labe, která obtéká Lilienstein hned ze tří stran.

Na vrcholu Liliensteinu stojí dva obelisky. Menší, ale zato významnější, byl vztyčen v roce 1708 na počest události, kdy Lilienstein zdolal saský kurfiřt a polský král August Silný, který si na stolovou horu nechal ve skále vytesat schody.

Druhý obelisk, vysoký 14 metrů, byl postaven v roce 1889 Horským spolkem pro Saské Švýcarsko.

K sestupu z Liliensteinu můžete zvolit severní cestu – je ale na ní i dost žebříků, tak opravdu zvažte každý krok.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.