Lidé bez domova mohou v mrazivých nocích využít kromě nocleháren i krizové židle

„Jak zvládnu zimu? Abych vám řekl upřímně, vůbec nevím,“ krčí rameny Pavel Herman. Na ulici je už šest let. Bez přístřeší zůstal po rozchodu s partnerkou. „Zažil jsem, že zima zažene člověka tak do rohu, že je pak ochoten udělat úplně cokoliv, aby v ní nebyl,“ dodává.

Přebývá v Teplicích, nejbližší noclehárna funguje v 10 kilometrů vzdáleném Duchcově. V azylovém domě, který provozuje Charita Most.

„Dozví se většinou od ostatních klientů nebo od dalších lidí na ulici, nebo v Květině jim poradí,“ vysvětluje sociální pracovnice Pavla Kulhanová, jak se lidé bez přístřeší dozvídají o jejich noclehárně.

Teplický spolek Květina, který zmiňuje, pomáhá lidem bez domova – ve svém denním centru od 4. prosince nabízí pro přečkání mrazivých nocí krizové židle.

Kromě přespání nabízí noclehárna v Duchcově i další služby

V duchcovské noclehárně o nich uvažují, zatím mají pět lůžek. „Většinou jsou příjemně překvapení, když přijdou, jaké tu mají prostředí – mohou se tu vykoupat, vyprat si věci, které pak mají do rána suché,“ přibližuje Kulhanová.

Pro lidi z ulice se noclehárna v přízemí azylového domu na okraji města otevírá vždy v 19:00, do 8:00 musejí nocležníci odejít. Noc v teplé posteli je přijde na padesátikorunu a podle vedoucí služby Michaely Bastlové můžou lidem bez domova pomoct i víc.

„Ráno je tady k dispozici sociální pracovnice, která s těmi lidmi pracuje – minimálně je schopná je odkázat na jinou službu. Snažíme se je tedy podporovat i dál, a ne jen, aby měli to přespání,“ shrnuje Bastlová.

Duchcovská noclehárna je jediná na Teplicku, zájemci si tady můžou taky půjčit iglú. „Jsme jediná registrovaná noclehárna, další pak jsou v Mostě a v Ústí nad Labem,“ dodává Michaela Bastlová.

Základní síť sociálních služeb Ústeckého kraje obsahuje desítku nocleháren, dohromady v nich je kolem 80 lůžek pro lidi bez domova. Jsou třeba v Děčíně, Varnsdorfu, Litoměřicích nebo Chomutově.