Leoš Suchařípa – herec od Pánaboha, samorost z Varnsdorfu

Byl komunista a vystřízlivěl z toho až v roce 1968. Kvůli nesouhlasu se vstupem okupačních vojsk pak měl uměleckou činnost omezenou.

Říkal, že se herectví nedá naučit, že je to dar od Boha. Sám ho měl, ale jako herec nezačínal.

Nejprve byl redaktorem a šéfredaktorem Divadelních novin, zástupcem šéfredaktora časopisu Divadlo a odborným asistentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Publikoval také texty z oblasti divadelní teorie a kritiky.

V letech 1968 – 1973 působil jako dramaturg a herec v Činoherním klubu a vystupoval rovněž v Redutě Ne – divadla Ivana Vyskočila.

Následovalo dvouleté angažmá v Divadle Vítězného února Karlovy Vary a potom dlouhá severočeská mise v Činoherním studiu v Ústí nad Labem.

Po návratu do Prahy ukončil Suchařípa kariéru v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého a v Divadle Na zábradlí.

Herecký projev Leoše Suchařípy byl natolik výrazný a nezaměnitelný, že jeho sláva předčila role, které měl. Ve filmu to byly hlavně krátké a střední epizody.

Životní postavu ztvárnil ve filmu Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne. Na filmovém festivalu v San Remu za ni dostal cenu za nejlepší herecký výkon.

Samorost a bohém Leoš Suchařípa navždy odešel v roce 2005 v 73 letech.