Kulinárium 21. dubna 2007

KULINÁRIUM 21. DUBNA 2007

Jaké je to vaření, bez bylinek - koření
O kmínu vám toho asi mnoho nového neřeknu, je to prastaré koření, které je dokonce u nás ve střední Evropě doma. Znala ho antika, patřil například od speciální rybí omáčky a od středověku si ho kuchařky běžně pěstovaly. Dodnes ale roste i divoce ve volné přírodě. Kmín se dával a dává do polévek a do pokrmů, které nadýmají, protože blahodárně působí na trávení. Těžko si bez něj představit vepřovou pečeni, kachničku či husu do zlatova vypečenou, výtečný je do zelí vařeného, dušeného i kysaného, výborně chutná v chlebu. Používá se i pro výrobu některých druhů sýrů a dokud byl dobrý domácí tvaroh, mohli jste si pomocí soli a kmínu vyrobit velmi aromatický domácí sýr. Oloupané brambory by se vždy měly vařit s kmínem. Můžete použít i kmín drcený nebo mletý - ale je lépe drtit ho až těsně před použitím, protože rychleji ztrácí aroma a chuť. Možná taky nevíte, že saláty můžete kořenit i čerstvou mladou natí nebo kořínky kmínu. Ostatně kořínky se kdysi taky vařily s medem a cukrem, nebo se v cukru obalovala semínka - to vše na podporu trávení. Docela snadno si můžete kmín vypěstovat sami, není nijak náročný, jen počítejte s tím, že je to dvouletka, takže pokud letos právě teď v dubnu kmín vysejete, na zimu rostlinky přihrňte zeminou a příští rok se dočkáte květu i semínek. Sklízí se v plném létě, v červenci a v srpnu, suší se v dobře větraném prostoru a pak se jednotlivé nažky vymnou nebo vymlátí. Vidíte a málem bych zapomněla na využití kmínu při výrobě likérů - můžete si dokonce sami opravou domácí kmínku připravit. Do láhve dáme půl litru vodky, čtvrt kila cukru a 10 g rozdrceného kmínu. Postavíme za okno a deset dnů necháme louhovat, jen sem tam obsah protřepeme, aby se cukr rozpustil. Pak svaříme 2 deci vody se dvěma lžícemi cukru, necháme vystydnout a mezitím přecedíme vodku s kmínem. Výluh a svařenou sladkou vodu smícháme a máme kmínku, že by prý i dobrý voják Švejk jen mrkal. Podáváme vychlazené - jednu stopičku na dobré trávení.

Kořenky majolika|foto: Lenka Brádlová

Právě teď bych vás ráda pozvala na jednu vskutku zajímavou výstavu, která se taky týká jídla - nikoli ovšem lidského, ale zvířecího. Jídelníček zvířat - tak se jmenuje nová výstava v Severočeském muzeu v Liberci. Zahájena byla tento týden a můžete si zopakovat školní vědomosti.
Všichni přece známe rozdělení zvířat podle jejich potravy na masožravce a býložravce. Všichni také jistě vědí, že existují i všežravci - jen tak mimochodem, mezi všežravce patříme i my, lidé. Ale je to v živočišné říší tak jednoduché? Odpověď na tuto otázku se vám snaží dát právě výstava Jídelníček zvířat. Vždyť najíst se a zároveň neskončit jako potrava někoho jiného, to je značný podíl života zvířat. Jenže potravy může být nedostatek a proto vznikly různé strategie, jak se k ní dostat. Nebo také jak využít potravu, o kterou už nikdo jiný nemá zájem. Výstava v Severočeském muzeu v Liberci vám ukáže, že jako potrava slouží téměř cokoliv. Je libo tvrdé dubové dřevo? Že na to nemáte dost ostré zuby? Co takhle trus větších zvířat? Že na to nemáte chuŤ? Tak hlína s tlejícími listy? Pořád to není to pravé? Co takhle jedovaté listy? Ještě stále to není ono? Tak se připravte, že o zajímavější potravu bude boj. Mnoho druhů ji bude chtít také a mohou být rychlejší, silnější nebo obratnější. Musíte se hodně snažit, tvrdí jeden z autorů výstavy Jídelníček zvířat Martin Pudil.
Na výstavě uvidíte nejen ukázky potravy různých druhů živočichů od těch nejmenších až po velké savce, seznámíte se i různými loveckými strategiemi. Prohlédnete si různé druhy zubů a ústních ústrojí hmyzu. Nahlédnete do problematiky různých typů trávicího ústrojí. Poznáte také, jak se brání potenciální kořist před svými predátory. A samozřejmě uvidíte množství dalších exponátů a fotografií na téma potrava a její získávání. Možná pak přestanete kňourat nad frontou u pokladny v supermarketu... Výstava Jídelníček zvířat je pro vás v Severočeském muzeu v Liberci k vidění až do 3. června.

Kocour Robin Hood - nelítostný predátor z Nového Zélandu

SOUTĚŽ
Utíká to, utíká - na zodpovězení dubnové soutěžní otázky už mnoho času nezbývá. Napište alespoň pět plodů, jedlých plodů, které mají oranžovou barvu. Můžete psát plody tuzemské i exotické , hlavně aby byly oranžové.
Na vaše odpovědi čekáme na adrese Český rozhlas SEVER, Na Schodech 10, 400 01 Ústí nad Labem, heslo KULINÁRIUM, nebo můžete využít adresu emailovou - kulinarium@sever.rozhlas.cz. Uzávěrka soutěže je v úterý 1. května v pravé poledne. Výherce v měsíci bude od dubna sice jen jeden, ale cena stojí za to, rozhodně potěší ty, kteří se rádi pohybují v kuchyni a rádi tam něco pro mlsné jazyky svých bližních připravují. Nezrušili jsme ani čtvrtletní velkou cibulákovou cenu, tentokrát tu na jednoho nebo jednu z vás čeká čajová souprava.
A za týden v sobotu 28.dubna po 9:00 a v repríze v neděli po 15:00 na vás čeká zas nové Kulinárium a s ním listárna i historik Vlastimil Vondruška, který pro vás chystá vyprávění o dalším světci, který má vztah k jídlu, popřípadě k pití. Tuším, že řeč bude o svatém Hubertovi. Popovídáme si se zpěvačkou Marcelou Voborskou na téma vaření a jídlo, přidám i nový recept. Ostatně nové recepty pro vás budu mít už od pondělí 23. dubna - bude to týden neobvyklých polévek, v poslední době se totiž objevily nové poznatky - že dobré polévky, najmě ty zeleninové, jsou velmi zdravé, přispívají nejenom ke zdraví přísunem vitamínů a minerálních látek, ale taky pomáhají hubnout, protože žaludek částečně zaplněný polévkou už nepojme takovou dávku kaloričtějšího druhého jídla. Pokud dáte máslovou jíšku, tak už je to samozřejmě jinak... V pondělí vám představím americkou zelňačku, dáme si domácí čínskou kuřecí polévku, polévku z ovesných vloček nebo rychlovku ze staré žemle, nabídnu i polévku šťovíkovou, moldavskou čorbu a týden ukončíme indickou čočkovou polévkou.