Kulinárium 17. listopadu 2007

Jaké je to vaření bez bylinek, koření...

Bez té dnešní bylinky bych byla ve vlastní kuchyni smutná, petrželku - petrželovou nať mám moc ráda a například polévka bez kadeřavé zelené čepičky pro mě nějak není to pravé. Petržel znala už antika a staří Řekové ji měli v obrovské úctě, byla to bylina přímo posvátná. Hrdinný Herkules se věnčil petrželí a klasický milostný básník Anakreón ji povýšil na symbol radosti a slávy. Ve středověku se pak k petrželi vázaly různé pověry a zkazky. Zahrádkáři dodnes vědí, že petrželka klíčí hodně dlouho a kdysi se říkávalo, že petržel cestuje sedmkrát k čertu a zpátky, než vzejde. Za poměrně hojné rozšíření petržele v Evropě můžeme děkovat Karlu Velikému, ten ji totiž rozkázal pěstovat nejen v královských zahradách, ale i v zahradách poddaných - to kvůli jejím aromatickým vlastnostem. Dnes ji všichni známe jako kořenovou zeleninu i zelenou nať, ať už hladkou nebo kadeřavou. Jsou vyšlechtěné tyto dva základní druhy s mnoha odrůdami. Já se přiznám, že stejně nejlíp mi voní i chutná nať z běžné kořenové petržele, u kadeřavé se mi zdá, že za efektní vzhled a vybarvení se trochu zaplatilo vůní i chutí. Petrželovou nať nikdy nevaříme, ztratili bychom tak vitamín C a nakonec i podstatnou část chuti a barvičky. Drobně krájenou natí zdobíme pokrmy až před podáváním. Ale je fakt, že sekaná petrželka patří například i do nádivek nebo některých jídel z mletého masa - nic vám pak nebrání dodat čerstvou petrželku třeba na přílohové brambory. Petrželová nať se dá uchovat v dolním oddělní ledničky, ta kadeřavá vydrží i pár dnů. Nebo ji můžete dát s čerstvě uříznutými stvoly do sklenky s vodou a konečně - z vršků kořenové petržele si můžete aspoň žďabec natě vypěstovat, pokud seříznutý vršek dáte na talířek nebo misku s vodou. Dnes se prodávají i tzv. petrželáky - zvláštní keramické hrnce, do kterých můžete petržel zastrkat, zasypat zeminou, přiměřeně zalévat a čekat, jestli se nať urodí. Jako koření se dá využít i semínko - ať už zelené nebo sušené. Drcená petrželová semínka byste našli v řadě tzv. rybích kořenících směsí. Silice obsažené v petrželi působí močopudně a petržel je součástí urologických čajů i čajů na hubnutí. Petržel pomáhá i při nadýmání nebo kolikách. Podobné účinky má i celer.

Soutěž - stav ke 14.11.

Opět pleteme společně ponožky. Letos na ně nečekají děti z dětského domova, ale klienti Ústavu sociální péče ze Staré Olešky na Děčínsku. Jinak zůstávají pravidla stejná - vámi upletené ponožky odešlete na naši adresu - nejpozději do 27.listopadu by tu měly být. Už tady mám ponožky od Anny Štípkové z Ústí n.L., paní Jitka Janatová z Koštálova se do toho opřela a poslala i svetr, šály a další pletené věci - ale připomínám, že soutěž je především ponožková. Zatím nejpočetnější kolekci doručila paní Božena Fořtová z Krásného Studence na Děčínsku. Čekám i na ty vaše ponožkové kreace, sama mám upletené troje, ale to mimo soutěž a mimo ocenění. Pro vás je ve hře jak nerezová rychlovarná konvice, tak po kilogramu pletací příze od českého výrobce pro pět dalších oceněných. A všechny účastnice (popřípadě účastníci) postoupí taky do čtvrtletní hry o cibulákový porcelán - kávový servis pro šest osob tu taky čeká. Ještě ta adresa, kam byste nejpozději do 27.11. měli/y ponožky poslat...Český rozhlas SEVER, Na Schodech 10, 400 01 Ústí nad Labem a heslo KULINÁRIUM.

Ponožky pro klienty Ústavu sociální péče ve Staré Olešce

Sejdeme se v obvyklé časy zase za týden. Ve všední dny vás zvu k poslechu Stolečků, co se samy prostírají a nabízejí vám vždy po půl šesté ráno a znovu před 13. hodinou nějakou zajímavost nebo užitečnost z oboru gastronomie a každý všední den kolem 10:50 můžeme společně vařit - od pondělí 19.11. to bude týden se sýrovými recepty, takže dojde například na smažený sýr s tajemstvím, brynzové nočky, liberecké párky se sýrem, sýrovou jehlu, kuřecí prsíčka s nivou, kapustové závitky se sýrem a sýrový krém s ořechy a koňakem. Dobrou chuť a dobrou pohodu se SEVEREM vám přeje Slávka Brádlová.