Krajinou kamenných křížů
Rozhovor s jedním z autorů nejrozsáhlejší internetové prezentace těchto drobných kamenných objektů, Františkem Svobodou.
Můžete se s nimi setkat opravdu kdekoliv - stojí jich u nás totiž stovky. U zdí kostelů, na návsích, u cest, ba i o samotě v lese. Jsou to svědkové smrti a pokání. Smírčí kříže.
Podrobnosti o jednotlivých křížích můžete najít třeba v muzeu v Aši, kde mají centrální evidenci smírčích křížů a dalších drobných kamenných objektů - pokud jsou samozřejmě ty podrobnosti známé. A nebo si můžete půjčit knihu Kamenné kříže Čech a Moravy, která na základě oné evidence vznikla a vyšla už ve dvou vydáních. A nebo navštivte Internet. Na adrese http://www.smircikrize.euweb.cz totiž také najdete velmi podrobný přehled kamenných křížů, křížových kamenů a dalších drobných kamenných objektů. Jedním z jeho autorů je Ústečan František Svoboda. Požádali jsme ho, aby nám zmíněné webové stránky představil blíže.
Snažíme se na nich vytvořit jakýsi katalog drobných kamenných památek; především těch, které mají vztah ke středověkému soudnímu právu. Najdete tam však i další objekty, které nás zkrátka jen něčím zaujaly - svou historií, vztahem k minulosti, tvarem a podobně. To hlavní, co nás zajímá jsou ale ty už zmíněné drobné památky, spojené se středověkým soudnictvím. To jsou zejména smírčí kříže, na ně historicky navazující pamětní kříže a také křížové kameny. Smírčí kříže nás oslovily především svým tvarem a svou mohutností. Do dnešní doby se zachovalo kolem třiceti smírčích smluv, odkazujících na konkrétní postavené smírčí kříže - právě pojem "smírčí smlouva" dal vzniknout pojmenování "smírčích křížů" jako takových. Čím je smírčí kříž starší, tím je mohutnější a méně pokrytý rytinami. Čím je mladší, tím se na něm vyskytuje víc rytin, má přesnější tvary a opracování.
Asi bychom měli vysvětlit, co to byly ty zmíněné smírčí smlouvy a jaký vztah je mezi nimi a smírčími kříži?
Všechno to vychází ze středověkého, tzv. magdeburského práva. Pomocí smírčí smlouvy docházelo ke smíru či narovnání mezi pachatelem trestného činu, většinou vraždy, a pozůstalými po jeho oběti. Smírčí smlouva umožňovala pachateli mimosoudně se vyrovnat a chránila ho před případnou mstou. Dokud totiž neexistovaly smírčí smlouvy, mohli pozůstalí vrahovi jeho čin jakkoliv oplatit - krevní msta byla v raném středověku živá záležitost. Smírčí smlouva zavazovala pachatele např. k vykonání svaté pouti nebo k peněžitému daru pozůstalým. Musel také za zemřelého nechat sloužit mši a do smírčí smlouvy byly zahrnuto i vlastnoruční vytesání a postavení kamenného kříže.
Říkal jste ovšem, že těch smluv se zachovalo velice málo, asi třicet. Těch vlastních smírčích křížů jsou ale desítky, možná spíš stovky?
To je skutečně nepoměr. Nejspíš je to proto, že se průběhem času podobná narovnání stala zvykem, takže pak už nebylo zapotřebí sepisovat smírčí smlouvy. Smírčí kříže pak už nebyly podloženy listinou a jejich stavění de facto přešlo do jakési národní tradice. Je samozřejmé, že kámen jako takový má daleko větší trvanlivost než středověké archiválie. Je také docela dobře možné, že se i nadále v našich archivech skrývá plno smírčích smluv, o kterých zatím nevíme. Pořád se nacházejí další; je to třeba jedna listina za rok, ale stále přibývají.
Kolik smírčích křížů u nás stojí?
Smírčích křížů jako takových je odhadem 400 až 450. V evidenci, kterou vede při ašském muzeu Společnost pro výzkum smírčích křížů, se v současné době nachází kolem 2020 drobných památek. Jde o celou škálu různých objektů, tak jak jsem je vyjmenovával na začátku. V největší míře jsou zastoupeny smírčí kříže a křížové kameny. Evidují se ale i středověké pranýře, pamětní kříže a nebo kameny hraniční.
Zůstaňme u smírčích křížů a křížových kamenů. Ty se dají, pokud vím rozdělit i podle svého tvaru a vzhledu na různé tipy.
Liší se kameny i podle oblastí výskytu?
To je velmi zajímavá věc. Jejich výskyt je v podstatě vázán na to zmíněné magdeburské trestní právo, tedy na oblasti, kde se u nás ve středověku hovořilo převážně a výhradně německy. Velký výskyt je proto na Chebsku, Ašsku, Chomutovsku, Ústecku a Děčínsku. Také na Vysočině, kolem Jihlavy a samozřejmě v jižních Čechách, v jejich šumavské oblasti, to znamená na Tachovsku, v okrese Plzeň - jih a vůbec tím jižním směrem.
V ostatních oblastech se tedy smírčí kříže vůbec nevyskytují?
Ano, jsou u nás i okresy, kde nebyl do dnešního dne nalezen ani jeden smírčí kříž nebo křížový kámen. Jde zejména o Polabí - Nymbursko nebo Mladoboleslavsko. Ve zbývajících okresech se většinou jedná o nějaké tři, čtyři kříže nebo podobné objekty.
Ještě jsme si neřekli, jak jsou tyto objekty staré?
Nejstarší datovaný objekt pochází z období po roce 1200 a našli byste ho kousek od Aše, v Podhradí. Tady je ta datace shodou okolností určená právě podle dochované smírčí smlouvy.
Ale většina křížů je asi z mladšího období?
Jsou to samozřejmě jen dohady, protože k většině objektů se nedochovaly žádné písemné podklady, ale nejčastěji jsou datovány do 14. nebo 15. století.
Pojďme se teď už ale věnovat vašim stránkám, tedy internetové prezentaci vaší práce. Co na nich návštěvník najde?
A co vás přimělo?
Hovořil jste o zcizování objektů. Kradou se kříže často?
Bohužel, stává se to. Stávalo se to i v minulosti, třeba na přelomu století a pokračuje to i v dnešní době. Je to dáno skutečností, že tyto památky už dosáhly jisté historické ceny; také je to tím, že se tohle zajímavé téma poslední dobou velice oživilo. Proto je bohužel o tyto památky i takovýto negativní zájem.
Společně s Františkem Svobodou vás úplně na závěr chceme varovat: vylepšit si skalku na zahrádce kradeným smírčím křížem pro vás může mít dost nepříjemné následky. Některé z nich jsou totiž památkově chráněné. Ale hlavně - kdoví jaká neštěstí by na vás ten nežádaný transfer přivolal. Vaše krávy by třeba mohly začít dojit krev, psi z celého okolí by se vám noc co noc scházeli u zahradní branky a vytím by vám kazili sny. A kdoví co ještě. Někdy stačí jen věřit a věci se dějí. Stojí to opravdu za to? My si myslíme, že ne. Pokud však narazíte na procházce lesem na kamenný kříž a nebo podobný kamenný objekt, který v žádném katalogu není, dejte nám neprodleně vědět. Vaše informace předáme na ta nejsprávnější místa.
Frederik Velinský
Na fotografiích jsou následující kameny:
(1) Kříž, stojící při cestě z Růžové do Srbské Kamenice na Děčínsku. Na kříži je rytina meče, čtyři křížky a letopočet 1792. Váže se k němu pověst o zabití sklenáře Riedela.
(2) Jeden z trojice křížů, stojících u bočního vchodu do kostela sv. Havla v Chlumci u Ústí nad Labem. Na kříži je rytina meče. Objeven byl u chlumeckého nádraží a silnice sloužící lesní správě, v úvozu málo používané lesní stezky. Roku 1981 byl převezen ke kostelu.
(3) Kříž z obce Protivec na Karlovarsku, stojící za křovím po pravé straně silnice z Chyše do Žlutice, v místech, kde silnice prudce klesá zatáčkou. Na kříži je rytina sekery a nápis KLYRZ Z TAVZIMA ZABIL W SOBOTU PO NANEBEVZETI PAMA BZE.
(4) Jeden z křížů, stojících na vnější straně zdi kostela v Arnultovicích u Ústí nad Labem. Na kříži je rytina kopí.
Fotografie poskytl František Svoboda.
DODATEK:
Základní literatura k problematice smírčích křížů:
V první řadě je to už citovaná kolektivní práce, nazvaná Kamenné kříže Čech a Moravy, která vyšla už dvakrát - poprvé v roce 1997. Doporučuji vám její druhé vydání z roku 2001, které obsahuje o několik desítek objektů víc a ve kterém byly opraveny i některé drobné nepřesnosti. Najdete v ní také velmi podrobný seznam literatury. Z ní vám mohu ještě doporučit brožuru Nataši Steinové Zkamenělé osudy, která je věnována kamenným křížům na Děčínsku, ale má i zajímavý všeobecný úvod. Smírčí kříže inspirovaly některé autory i k beletristické tvorbě. Například sochař Vladimír Preclík o nich vydal několik povídkových knih - Smírčí kameny (1990) nebo Kameny pokání (1992).
Na internetu:
Vedle stránek http://www.smircikrize.euweb.cz, o nichž byla řeč v našem rozhovoru existuje ještě jeden, ne tak podrobný a propracovaný internetový katalog smírčích křížů, a to na adrese http://krize.webpark.cz/obrazky.htm.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Paušální daň je v Česku absurdní, její původní idea se úplně zvrhla, říká sociolog Prokop
-
‚Smrt byla ta nejméně špatná věc.‘ Vězni Asadova režimu popisují mučení, které zažívali za mřížemi
-
S eDoklady do banky nebo na poštu. Letos půjde na elektronickou občanku také odvolit
-
V systému nákupů ministerstva obrany jsou fatální chyby, říká šéf Nejvyššího kontrolního úřadu