Kračun, Orion, Regulus a trocha meteorů: Procházka prosincovou oblohou

Pás Orionu tvoří hvězdy Alnitak, Alnilam a Mintaka
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pás Orionu tvoří hvězdy Alnitak, Alnilam a Mintaka
0:00
/
0:00

Obloze bude tento měsíc kralovat bájný lovec Orion, výhled na Geminidy pokazí Měsíc krátce po úplňku. Noční nebe však nabídne i jiné krásné pohledy.

Nevím jak u vás, ale u nás na Litoměřicku zatáhli na sv. Martina oblohu a z přechodu Merkuru přes  Slunce nebylo vidět vůbec nic. Na příští takový úkaz si podle astronomů počkáme až do roku 2032. Tak snad lépe uvidíme něco z prosincové oblohy, která nám nabídne už i zimní souhvězdí.

Zima totiž – vzato astronomicky – přebere žezlo 22. prosince v 5:19 hodin SEČ, kdy Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a bude nejkratší den a nejdelší noc. Nastane „Kračun“. Tak prý nazývali staří Slované zimní slunovrat i rituály. Jestli je Kračun odvozen od „krátkého“ dne nebo od slova „kráčet“ (jako v čase dál), to se dnes už těžko dozvíme.

Lovec Orion s pásem modrých hvězd

M42 z Prostějova

Každopádně v jasných zimních nocích nabízí obloha nejhezčí pohledy. Dominuje v nich bájný lovec Orion, spojnice hvězd v souhvězdí však připomíná spíš motýla s roztaženými křídly nebo písmeno X. Souhvězdí má mnoho pozoruhodných objektů, třeba Orionův pás tvoří tři modré hvězdy – Alnitak, Alnilam a Mintaka. Ve skutečnosti jsou vícenásobné.

Celý Orionův komplex zahrnuje množství svítících mlhovin, jeho jádrem je Velká mlhovina v Orionu známá též jako M42. V tomto obrovském molekulárním mraku se stále ještě rodí nové hvězdy. Zmíněné objekty však vyniknou jen díky fotografiím, které při dlouhých expozicích dokáží nasbírat mnohem více světla než naše oči.

Mléčná dráha a „W“ jako Cassiopeia

Hvězda Sirius je vlastně dvojhvězdou. Většina světla k nám však přichází z její větší složky - Sirius A

Od Orionova pásu se jeho prodloužením dostaneme vpravo k hvězdě Aldebaran a k souhvězdí Býka. Vlevo jako lampička svítí ve Velkém psu nejjasnější hvězda oblohy Sírius. Spolu s pěticí dalších rýsuje na obloze pomyslný zimní šestiúhelník s hvězdami Rigelem z Orionu, zmíněným Aldebaranem, dále Capellou ze souhvězdí Vozky, Polluxem z Blíženců a Prokyonem v Malém psu.

Vysoko na obloze jako dvojité W rozpoznáme souhvězdí Cassiopei, přes ně prochází stříbřitý pás Mléčné dráhy dál přes Persea, Vozku a Blížence až do Jednorožce, na opačnou stranu pak až k Labuti a dalším zapadajícím souhvězdím, která známe z letní oblohy.

Planety a meteory

Konjunkce Měsíce s hvězdou Regulus, Venuší a Saturnem v říjnu roku 2007

V prosinci uvidíme šest ze sedmi planet, chybět bude tentokrát Jupiter, který se při konjunkci se Sluncem koncem měsíce zcela ztratí v jeho záři. Merkur najdeme v první polovině prosince ráno nad jihovýchodním obzorem, Venuši večer nad jihozápadem, Mars zasvítí ráno nad jihovýchodním obzorem, tamtéž i Saturn, ovšem jen v první polovině měsíce. Po většinu noci kromě rána je vidět Uran, kdežto Neptun jen večer na jihu až jihozápadě.

Z úkazů stojí za zmínku konjunkce Měsíce s hvězdou Regulus 17. prosince v 7 hodin ráno, hvězda bude asi 3° jižně. Pozorování meteorického roje Geminid se 120 meteory za hodinu bude 14. prosince bohužel rušit svým svitem Měsíc dva dny po úplňku. Lépe na tom budou Ursidy, které mají maximum v noci před Štědrým dnem; Měsíc sice rušit nebude, ale hodinová frekvence těchto meteorů je oproti Geminidám mnohem nižší.

A ještě – jak velí tradice – měsíční fáze. 4. prosince bude náš souputník v první čtvrti, 12. prosince v úplňku a 19. prosince v poslední čtvrti. Nov nastane 26. prosince. Přejeme vám hezké dny včetně těch svátečních a jasné nebe!