Kotouč u Štramberka: Vrch měděného půlměsíce

20. únor 2011

Na známém vrchu se kromě kostí neandrtálce našel unikátní nákrčník z měděného plechu. Před šesti tisíci lety mohl zdobit hruď náčelníka.

Vrch Kotouč u Štramberka proslul především díky nálezu zlomku neandrtálské čelisti v jeskyni Šipka na severním svahu. Objev Karla Jaroslava Mašky z roku 1880 je jedním z prvních objevů neandrtálských pozůstatků vůbec. Ve stejném roce se začal do Kotouče zakusovat velký kamenolom, jehož činnost přinesla postupně i další, o hodně mladší, ale neméně významné objevy.
V jedné z pověstí o původu Štramberka se říká, že na Kotouči kdysi přebývali malí, černí a zlí trpaslíci. Jejich největší zálibou bylo kazit dílo stavitelům, kteří chtěli na vrcholu zbudovat kamenný hrad; co bylo přes den vystavěno, to v noci zbořili. Až si stavitelé raději vyhlédli protější vrch, kde dnes stojí hrad se známou gotickou věží Trúbou. Ve skutečnosti žádní trpaslíci na Kotouči nebydleli, hradiště tam však stálo už od pravěku. Nejzabydlenější bylo v období popelnicových polí, v mladší době laténské a také ve středověku. Do dnešních dnů zbyl z hradiště jen kratičký úsek opevnění v severní části vrcholu; zbytek spolkl kamenolom.

Archeologové se na Kotouči věnovali hlavně jeskyním – už zmíněné Šipce a Čertově díře. Karel Jaroslav Maška kopal na vrcholu kopce koncem 19. století jen párkrát; pozdější výkopy byly často amatérské a nebo šlo jen o drobné sondy. A tak se stalo, že nejvíc nálezů na Kotouči posbírali zaměstnanci kamenolomu. Od nich předměty putovaly do muzejních i soukromých sbírek. Někdy trvalo dlouhé desítky let, než se dostaly k odborníkům.
Mezi nejzajímavější nálezy patří depoty kovových předmětů – poklady z pozdní doby bronzové a eneolitu. Zvlášť eneolitické nálezy jsou mimořádně zajímavé. V roce 1922 se našel brýlovitý závěsek z měděného drátu a s ním kruhová puklice ze stříbrného plechu, která je zřejmě nejstarším stříbrným výrobkem, nalezeným na sever od Alp. Zda byl součástí pokladu i široký pektorál – vlastně nákrčník půlměsícovitého tvaru, vyrobený z měděného plechu, se bohužel neví. Vědcům se dostal do rukou o hodně později ze soukromé sbírky pracovníka kamenolomu Eduarda Chalupy.
Pektorál, brýlovitý závěsek i stříbrná puklice se v zemi ocitly asi před šesti tisíci lety. Proč, to pochopitelně nevíme. Pektorál z Kotouče byl nejspíš prestižní předmět, který nosíval na krku nějaký významný jednotlivec, možná i náčelník. Jedná se o vůbec nejstarší podobný nález v celé Evropě. A to činí vrch Kotouč tajemnějším, než kdyby tam opravdu bydleli trpaslíci.

vchod do jeskyně Šipka

Zdroje:
Vlasta Šikulová – Milan Zápotocký: Raně eneolitický měděný pektorál z vrchu Kotouče u Štramberka. Archeologické rozhledy LXII-2010, s. 395-428.
Štramberk – historie a památky

Čtěte také:
Štramberk: „Díra“ na Kotouči
Svět kamene – Člověk neandrtálský

Vysíláno v Planetáriu č. 08/2011, 19. - 25. února.
Rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.


Zvětšit mapu
autor: frv
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

    František Novotný, moderátor

    setkani_2100x1400.jpg

    Setkání s Karlem Čapkem

    Koupit

    Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.