Kosmonautika 2010 - 1. část

Kosmonautický výhled pro vás jako obvykle připravil ředitel pražského Planetária v Královské oboře a petřínské Štefánikovy hvězdárny Marcel Grün... Začne aktivitami, které se týkají Mezinárodní kosmické stanice ISS. Letos jich opravdu nebude málo - finišuje se totiž s její výstavbou.

Marcel Grün: Počátek toho, co se bude ve vesmíru dít, bude asi současně ten nejnáročnější - přítomnost a změny přítomnosti člověka na oběžné dráze. Nový rok strávilo ve vesmíru v Mezinárodní kosmické stanici pět kosmonautů, což se do té doby nestalo nikdy. Byli tam dva Rusové, dva Američani a jeden Japonec - Sóiči Noguči. Pod velením Američana Williamse, který byl ve vesmíru celkem potřetí, tady trávili Nový rok kosmonauti, kteří dosud na Nový rok ve vesmíru nebyli. Jinak si ale ten novoroční přípitek ve vesmíru už odbylo mnoho desítek kosmonautů, mnozí dokonce dvakrát až třikrát. Ti, co ve vesmíru byli tentokrát, tam budou ještě několik měsíců. Čeká je práce a především uvítání americké posádky, která dorazí snad někdy počátkem února. Na cestu se vydá v raketoplánu Endeavour, alias STS-130. Poveze spoustu nového zařízení a dva nové moduly - americký Tranquility, určený ke spojování s novými systémy, a modul Cupola, který bude spíše výzkumný. Ti, kteří do vesmíru poletí, mají před sebou samozřejmě také nějaké výstupy ven, celkem čtyři. Tentokrát kosmonauti nebudou mít žádné další úkoly, než ty, které se týkají ISS. Vrací se podle plánu kolem 20. února...

Kosmonauti, kteří na ISS zůstanou, nebudou na další návštěvu čekat dlouho. Už 18. března by měla odstartovat expedice v transportní lodi Sojuz TMA-16, která se pak vrátí na Zemi s posádkou Surajev a Williams.

Marcel Grün: Tentýž den by podle plánu měl odstartovat raketoplán Discovery k letu STS-131, s hlavním cílem dopravit na oběžnou dráhu velký nákladový modul a samozřejmě i kosmonauty - americké a jednoho japonského. Discovery se připojí k ISS, budou následovat čtyři pracovní výstupy kosmonautů mimo stanici, pak odpoutání a na konci března návrat zpět k Zemi. Už počátkem dubna bude následovat ruský let TMA-18 s dalšími činnostmi, které se budou týkat nákladní lodi, vykládky zařízení a zásob a také malého ruského výzkumného modulu - Malyj issledovateľskij moduľ (MIM) Poisk. Kosmonauti budou mít nepochybně plné ruce práce, protože jestli všechno dopadne dobře, a doufejme, že ano, tak už kolem poloviny května by se měl na start připravit další raketoplán Atlantis. Rok 2010 bude posledním rokem, kdy mají zatím raketoplány povoleny starty a tak se musí zkusit zvládnout, co se dá. Tentokrát bude na palubě raketoplánu Atlantis STS-132 ruský laboratorní modul Rassvet - další malý výzkumný modul MIM. Posádka bude samozřejmě především americká a uvidí se, kdo v ní bude. Raketoplán se připojí k stanici ISS a bude následovat tradiční činnost, která, mimo jiné, bude spočívat ve čtyřech výstupech mimo kosmickou loď. Ještě koncem května by měla na Zemi přistát transportní loď Sojuz TMA-17 a v ní už zkušení kosmonauti Kotov za ruskou stranu, Creamer za americkou stranu a Noguči za japonskou stranu. To jsou ti, kteří byli přes Nový rok na oběžné dráze a domů se tedy dostanou až v květnu nebo na začátku června. Už v polovině června se počítá s dalším startem transportní lodi Sojuz TMA-19, to už bude dvacátá čtvrtá posádka Mezinárodní stanice ISS, ve které je Rus, jeden Američan a jedna Američanka. Celý ten kolotoč raketoplánů a letů transportních lodí ke stanici ISS bude samozřejmě pokračovat i v druhém pololetí roku. Doufejme, že se ještě rozšíří v této chvíli jen předběžně plánovaný počet startů raketoplánu a že si Američané možná i rozmyslí, zda skutečně někdy do konce září, jak je plánováno, vyřadí raketoplán z provozu... V poslední části roku očekáváme také starty transportních lodí, nejenom těch klasických nákladních lodí Progress, ale i nákladní modul ATV-2, nazvaný tentokrát Johannes Kepler, který startuje s nosnou raketou Ariane 5 a patří samozřejmě Evropanům.

Lidské kosmické aktivity se samozřejmě neomezují jen na oběžnou dráhu kolem Země, zasahují mnohem dál - k Měsíci, ostatním planetám naší sluneční soustavy a dokonce i za její hranice. Pochopitelně už bez přímé přítomnosti člověka. Pokračuje Marcel Grün - a vezme to popořadě, od Merkuru.

Na podzim letošního roku by měla k Měsíci odstartovat čínská sonda Čchang'e 2. Dá se také předpokládat, že během letošního roku dodá spoustu nových dat o Měsíci i již zmíněná americká sonda Lunar Reconnaisance Orbiter, označovaná zkráceně jako LRO. Ta by měla ve sběru dat pokračovat až do roku 2013 - pokud všechno půjde podle plánu. To neplatí jen pro LRO, ale obecně pro všechny sondy, od kterých se v letošním roce něco očekává. Co se bude v tomto ohledu dít za dráhou Země, u Marsu a ještě dál, se dozvíte příští týden. Opět od Marcela Grüna, ředitele pražského Planetária a Štefánikovy hvězdárny na Petříně.

Vysíláno v Planetáriu č. 03/2010, 16. - 22. ledna
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (11:33).