Kosmonautika 2009 - 1. část

4. leden 2009

Ani v roce, kdy si astronomie připomíná významné kulaté výročí, se nezastaví výzkum vesmíru a naší vlastní planety za pomoci kosmických sond. Nebude to sice rok plný nových významných startů, ale i tak čeká příznivce kosmonautiky a vesmíru mnoho zajímavého.

Stejně jako v minulých letech i tentokrát pro vás souhrn očekávaných událostí v kosmonautice připravil Marcel Grün, ředitel pražského Planetária a Štefánikovy hvězdárny na Petříně. Co všechno tedy přinese rok 2009?

Jak říká stará známá pravda, o budoucnosti nikdo z nás nic neví. V kosmonautice máme mnoho plánů, ale z těch bývá obvykle realizováno jen asi osmdesát procent. Například o roce, který nám právě nastal, můžeme směle říci, že bude ve znamení letů kolem Země a několika startů k Měsíci, ale že nebude tentokrát ve znamení nového výzkumu planety Marsu. Tam budeme muset vystačit jen se sondami, které už na dráze kolem Marsu jsou, případně se dvěma vozidly, která jsou na povrchu. Ne, že by to odborníkům bylo málo, ovšem těšili se na další velké vozidlo, na pojízdnou vědeckou laboratoř, která navíc bude přistávat novým způsobem na jakémsi závěsném zařízení - a tohle všechno je odsunuto až na další startovní období za šestadvacet měsíců. Doufejme, že nám zařízení, která u Marsu jsou, budou ještě sloužit. Už tak přinášejí po léta opravdu obrovské množství informací. Především doufáme, že ze sond, které jsou na oběžné dráze, bude dál sloužit ta poslední, která zatím překonala všechny rekordy v množství získaných informací. Měla by nejenom retranslovat signály z povrchu, ale především zaměřovat svoji pozornost na mapování, na informace o tepelném režimu atmosféry a podobně. Je to tedy taková družice, kterou bychom mohli nazvat družicí "pro výzkum přírodních zdrojů".

Marcel Grün má na mysli sondu Mars Reconnaissance Orbiter. Neměli bychom však zapomenout ani na dvojici sond, které k Marsu v říjnu letošního roku přeci jen odstartují.
Ta větší z nich, ruská sonda Fobos-Grunt, směřuje především k Marsovu měsíci Phobosu; měla by dokonce dopravit na Zemi vzorek horniny. Kromě Phobosu se má zaměřit i na výzkum marsovské atmosféry, vzniku prachových bouří a na výzkum okolí dráhy Marsu - jeho magnetického pole a přítomnosti prachových částic. K sondě Fobos-Grunt bude přibalena první čínská družice Marsu Jing-chuo, vybavená kamerami na snímkování měsíce Phobosu i povrchu Marsu. Tyto sondy dorazí k rudé planetě v létě roku 2010...
To hlavní, co se bude v kosmonautice dít v letošním roce, se má odehrávat především na oběžné dráze kolem Země.


Jak víme, na oběžné dráze kolem planety už delší dobu pracuje Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ta bude nadále sloužit minimálně třem kosmonautům, ale pokusy, ke kterým dojde v nastávajícím období, budou zaměřeny na její plné obsazení, to znamená na práci celkem šesti kosmonautů. S tím je spojena celá řada problémů i bezpečnostních, protože musí být vždy zajištěna možnost vrátit všech šest kosmonautů nouzově zpátky k Zemi. Vzhledem k tomu, že Američani hodně šetřili v určité fázi programu ISS, nebude k dispozici americké návratové zařízení, které by bylo schopno nouzového návratu celé posádky naráz, ale budou k dispozici dvě plavidla ruské výroby Sojuz, tak aby bezpečnost byla přece jenom maximální. Zatím toho nebylo zapotřebí a doufejme, že když to nebylo zapotřebí ani ve fázi postupné výstavby ISS, že to nebude nutné ani v budoucím období. Teď stále ještě jsme ve fázi před dokončením. Letos nás čeká celkem šest startů amerického raketoplánu, z toho pět bude zaměřeno především na dobudování stanice. Bude probíhat i její postupné zásobování, šest lidí přeci jenom bude mít vyšší požadavky, a to je svěřeno především Rusům. Tady se obě hlavní strany dělí navzájem o dobudování a provoz stanice, která vlastně sama o sobě nepatří nikomu, protože každý stát si zodpovídá za svůj vlastní modul, výzkumný nebo pracovní. A v tomto směru se na dobudování stanice ISS nepodílí obrovským množstvím, možná až sto miliard dolarů, pouze Spojené státy americké, ale také trošku hůř vyčíslitelným podílem Rusové, cirka deseti miliardami dolarů Japonci a kolem osm miliard dolarů připadá na Evropu. Na stanici je kromě dílů amerických z původní stanice Freedom a dílů ruských, proponovaných kdysi pro stanici Mir-2, také evropský modul Columbus s přístroji a japonský modul Kiku, opět s přístroji a paletami pro další zařízení.

Kosmická stanice ISS na oběžné dráze kolem Země by měla být v plném provozu od roku 2010 nebo 2011. Jak podotýká Marcel Grün, už dávno to není žádný drobeček, ale skutečný obr, který bude v budoucnu schopen plnit mnohé náročné úkoly...

Rok 2009 v kosmonautice nebude "jen" práce na stanici ISS. Rozbíhají se také práce na přípravě nových pilotovaných letů k Měsíci, na oběžnou dráhu se chystá sonda Kepler, která by měla v kosmických dálavách pátrat po exoplanetách zemského typu a spousta sond už také ve vesmíru dávno je a plní své dlouhodobé úkoly, nebo se na to připravuje. O tom všem bude Marcel Grün, ředitel pražského Planetária a Štefánikovy hvězdárny, hovořit v druhé části svého kosmonautického přehledu, za týden.

Vysíláno v Planetáriu č. 01/2009, 3. - 9. ledna 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (11:06).

autoři: frv , Marcel Grün
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.