Kosmonautické výhledy nejen do roku 2012 - 2. část
Noví i staronoví pozemští vyslanci budou v letošním kalendářním roce zkoumat také Slunce, Měsíc, Mars i planetku Vesta.
O kosmických plánech letošního roku si povídáme s Marcelem Grünem, ředitelem pražského Planetária a Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.
Začneme u Měsíce. V těchto dnech formují svou oběžnou dráhu kolem Měsíce dvě malé americké sondy GRAIL. Jaké budou plnit úkoly?
„Budou zkoumat jak měsíční atmosféru, tak prach kolem Měsíce. To všechno bude ta dvojice sond dělat letos na jaře a někdy od července se začnou sondy dostávat stále blíž a blíž k Měsíci, aby později, nevíme zatím přesně kdy, dopadly na měsíční povrch. To bude nepochybně opět příležitost k tomu, aby se zejména amatéři mohli na Měsíc hezky, se zájmem a hlavně smysluplně dívat. Co kdyby náhodou uviděli prach, zvířený po dopadu těchto sond?“
Loni v listopadu jsme s velkým zájmem očekávali dva starty k Marsu. První z nich bohužel nakonec nevyšel.
„Start jako takový se Rusům 8. listopadu s obrovskou sondou Fobos-Grunt podařil. Měla hmotnost 13,5 tuny, ale jak byla velká, tak byla také neúspěšná. Dostala se pouze na oběžnou dráhu kolem naší Země. Rusové mají v tomhle směru s rudou planetou opravdu velkou smůlu. Sonda místo toho, aby se vydala k Marsu a zkoumala tu záhadnou planetu, skončila v zemské atmosféře. Přesný okamžik, kdy k tomu dojde, se dlouze a dlouze prozkoumával. Záleží vždy velmi mnoho na tom, jaká zrovna je hustota zemské atmosféry, závisející zase na mnoha dalších faktorech.“
(Nakonec došlo k pádu 15. ledna 2012. Sonda zanikla v hustých vrstvách atmosféry nad Tichým oceánem, 1250 km západně od chilského ostrova Wellington. Pozn. Planetárium.)
Američané byli se svou marsovskou sondou Curiosity, která startovala necelé tři týdny po nešťastné sondě Fobos-Grunt, poněkud úspěšnější...
„Start o něco menší americké sondy, která měla při startu necelé 4 tuny, se podařil. K Marsu dorazí někdy v srpnu letošního roku a pokud se to povede, 6. srpna přistane moderním, novým způsobem do kráteru Gale, který byl vybrán jako velmi zajímavý z hlediska možného výskytu různých forem vody, nebo alespoň zmrzlé vody na povrchu nebo mírně pod ním. To má právě ta sonda zkoumat velmi detailně, aby nám konečně řekla, do jaké míry Mars skutečně je nositelem životodárné vody. To další pak už asi budou dělat lidé, nebo alespoň velmi složité stroje, lidmi na dálku řízené.“
Koncem roku 2012 se také chystá ke startu poměrně malá, ale důmyslná družice IRIS.
„Ta bude zkoumat ultrafialovým spektrometrem naše Slunce, sluneční záření a to, jakým způsobem prochází zemskou atmosféru a jak ji ovládá. Dalo by se říci, že rok 2012 je tak trochu rokem výzkumu Slunce. Během roku bude startovat i další americká družice v programu široce nazvaném Žijeme s hvězdou. Chystají se také další dvě družice k výzkumu radiačních pásů kolem naší Země – těch, co kdysi dávno objevily už první družice na oběžné dráze, Sputnik 2, Sputnik 3 a Explorer, v roce 1958. Nyní jde o to podrobně prozkoumat vliv těch pásů na nás samotné a působení Slunce na tyto pásy.“
Nemůžeme pochopitelně vyjmenovat všechny chystané satelity. Co z plánů kosmických agentur vy sám považujete za zajímavé?
„Z těch ostatních satelitů bych rád vybral alespoň dva, jeden velký, jeden malý a oba indické, protože si myslím, že stojí za to sledovat Indii jako budoucí novou kosmickou velmoc. Jednak je to velká družice Astrosat, která má hmotnost 1,5 tuny. Pokud se povede start, což bývá u Indů občas problém, bude zkoumat celkem pěti přístroji jak záření viditelné, tak ultrafialové, rentgenové až po tvrdé záření. A to je věc, která nás neobyčejně zajímá. Druhá, malá indická družice, bude také určena k výzkumu Slunce. Bude mít jen asi 100 kilogramů a bude doplňovat celou tu škálu výzkumu ostatních satelitů. Lze říci, že i v tomhle směru se Indie stává do jisté míry velmocí, nebo alespoň spolupracujícím rovnocenným partnerem Americe, Evropě a pochopitelně i Rusku.“
V našem přehledu některých očekávaných událostí v kosmonautice roku 2012 nesmíme zapomenout ani na sondu Dawn. Ta je na cestě od roku 2007 a momentálně obíhá kolem planetky Vesta. Koncem května se vydá k trpasličí planetě Ceres, kam dorazí v roce 2015.
V roce 2012 budou také dokončeny práce na sondách, které by se měly za svými úkoly vydat o rok později, v roce 2013. Hned zkraje tohoto roku by měla odstartovat americká měsíční sonda LADEE: „To je satelit, který bude zkoumat jak měsíční atmosféru, tak i prach kolem Měsíce,“ říká Marcel Grün a připomíná, že v roce 2013 se na Měsíc chystá i čínská sonda. „Bude mít dokonce přistávací zařízení a na něm malý pohyblivý vozík.“
O plánech kosmických agentur na rok 2013 si budeme podrobněji povídat zase za rok. Co se týče toho letošního, určitě jsme vám neprozradili všechno, ale to nejpodstatnější jistě zaznělo. I tak jste jistě pochopili, že program výzkumu a dobývání vesmíru bude i v kalendářním roce 2012 poměrně bohatý. Jeho shrnutí pro vás připravil Marcel Grün, ředitel pražského Planetária a Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.
Vysíláno v Planetáriu č. 03/2012, 14. - 20. ledna.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně doplněno a upraveno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
