Koněpruské jeskyně: Pasáček a loupežníci

Když v polovině 19. století putoval páter Václav Krolmus, katolický kněz a zároveň amatérský archeolog, Českým krasem, poznamenal si do svých deníků pověst o pasáčkovi, který prý na návrší Zlatý kůň u Koněprus na Berounsku náhodou objevil díru v zemi, ze které vycházel kouř. Vlezl do ní a našel tam neznámého vousáče, podle svého přesvědčení docela jistě loupežníka, jak sedí při ohni u hromady peněz a počítá je. Loupežník ho obdaroval mincemi, ale zároveň ho zavázal mlčením - nesmí o jeskyni nic prozradit. Pasáček slib nesplnil a doma všechno vyzvonil. Vesničané chtiví peněz se vydali jeskyni najít, ale už se jim to nepodařilo. Pověst zůstala pověstí až do října roku 1950, kdy na dosud neznámé podzemní prostory narazili dělníci při lámání vápence v Houbově lomu na jižní straně Zlatého koně. V prosinci téhož roku se na místo dostavila vědecká komise, která pověřila výzkumem nové jeskyně archeologa Františka Proška. A bylo opravdu co zkoumat - systém Koněpruských jeskyní má tři patra a skládá se z chodeb a dómů o celkové délce dvou kilometrů a hloubce 70 metrů. Nálezy byly více než zajímavé.
Ve středním patře, v tzv. Proškově dómu, byly v suťovém kuželu pod krasovým komínem objeveny pozůstatky dospělé ženy, nástroje a zvířecí kosti - podle nejnovějšího datování to všechno pochází z mladšího paleolitu, z doby před 13 tisíciletími. Patrně jde o pozůstatky pohřbu, který byl uložen do ústí krasového komína a později se samovolně propadl do hlubin. V horním patře jeskynního systému se našel důkaz o pravdomluvnosti Krolmusova pasáčka - nikoliv loupežnické doupě, ale penězokazecká dílna ze 60. až 70. let 15. století. V dílně, přístupné ve středověku asi 10 metrů vysokým esovitým krasovým komínem, se zachovaly špalky na vysekávání mincí, razidlo, závaží i odstřižky měděného plechu. Poblíž objevili archeologové i provizorní podzemní obydlí. Pěnězokazci tu razili pražské haléře, které byly v originále stříbrné; jejich koněpruská nápodoba byla z mědi, máčené v amalgámu stříbra a žíhané nad ohněm. Písemné prameny prozrazují, že falešné mince posloužily patrně pánům Korenským nebo chcete-li Kořenským z Terešova, kteří byli majiteli Koněprus.
Uplatit pasáčka falešnými mincemi bylo pro penězokazce snadné; když odešel, stačilo uhasit oheň a lépe zamaskovat vstup do jeskyně. Už ho nikdo nenašel a tajemství "loupežníků" přežívalo příštích pět století jen v lidovém vyprávění. Dnes jsou horní dvě patra Koněpruských jeskyní přístupná veřejnosti. Ideální tip na trochu tajemný letní výlet.

Frederik Velinský

Třicáté třetí z Kratochvilných vyprávění o tajemných místech. Vysíláno v Planetáriu 30/2005, 23.- 27. července.

Více se dozvíte:

Václav Matoušek - Petr Jenč - Vladimír Peša: Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy. Libri, Praha 2005, s. 116-121 (s odkazy na odbornou literaturu)
http://gweb.cz/jeskyne
http://www.radio.cz/cz/clanek/50059

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Na titulní stránku.