Konec těžby uhlí v Ústeckém kraji? Chránit přírodu je důležité, nesmíme ale zapomínat ani na lidi
Těžba uhlí je s Ústeckým krajem neodmyslitelně spojená. Hlubinné doly a povrchové lomy zásadně proměnily tvář severu Čech a podepsaly se i na lidech tady žijících. Jak se na krajině a lidech podepíše konec těžby uhlí? Právě o tom se bavíme s docentem Martinem Nerudou z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
Těžba hnědého uhlí poznamenala naší krajinu. Zároveň ale už teď běží projekty zaměřené na rekultivaci těchto oblastí. Rekultivace se snaží vrátit krajinu do nějakého lepšího přírodního stavu.
„I za 30 let se stále ještě bude rekultivovat. Máme ale už teď nové poznatky i požadavky na to, jak by měl výsledek vypadat. Využívá se například sukcese, což je ponechání území přirozenému vývoji, nebo také využívání obnovitelných zdrojů energie.” vysvětluje Neruda.
Pokud těžaři nechají přírodu, aby sama postiženou oblast upravila, neznamená to, že výdaje na rekultivaci budou velice nízké? Je využívání sukcese otázkou šetření?
„Samozřejmě ekonomický faktor má na výběr programů vliv. Těžařské firmy si musí během své činnosti odkládat peníze, aby je mohly použít právě na obnovu využité krajiny. Některé firmy tyto peníze zase mohou dát postiženým obcím, aby samy zasáhly, kde je podle nich potřeba,“ přibližuje odborník na krajinu a rekultivace po těžbě uhlí a dodává: „Za ty desítky let se ale zjistilo, že si příroda dokáže pomoci i sama.“
Po konci těžby se promění nejen krajina, ale i společnost
Nové biotopy se už podle něj tvoří – jen je potřeba hlídat, aby se v nich nemnožily invazní druhy. „Jistě bude potřeba zásahu člověka. Stav daných oblastí je nejen individuální, ale také pro přírodu nepřirozený,” přibližuje aktuální situaci docent Neruda.
Šachty byly dlouhou dobu významný zaměstnavatel. Dávaly lidem jistotu dobrého výdělku, který se lze potom utratit následně ve službách. „Dopad po konci těžby na celou oblast bude. Spousta lidí přijde o práci. Nabídka pracovních míst na trhu ale je – spousta z těch propuštěných proto může najít, nebo už našla, uplatnění v jiných firmách.” popisuje Martin Neruda.
Jaké jsou výhody vodních rekultivací? A do jaké míry se berou požadavky lidí v potaz? Nejen to se dozvíte z přiloženého audiozáznamu.
Související
-
Případnou těžbu lithia budu respektovat. Nemohu s ní ale souhlasit, konstatuje starosta Újezdečku
Budoucí těžba lithia na severu Čech je velkým diskuzním tématem. Na jedné straně je veliké ložisko žádané suroviny, na druhé straně pak obce, jejich obyvatele a krajina.
-
Těžba uhlí v Česku od revoluce výrazně klesla, 80 procent hnědého je teď ze severu
Těžba uhlí v Česku od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí, vloni 4,1 milionu tun.
-
Těžba kaolinu u Podbořan se přiblíží k městu. Část lidí si ale už teď stěžuje na prach z těžby
V Buškovicích u Podbořan část lidí stěžuje na prach z těžby kaolinu. Společnost Kaolin Hlubany teď chce posunout těžbu blíž k Podbořanům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
