Klíčov: Kámen, voda a vlk
„Pověst zpravuje, že vlk ukradl jedno dítě z Klíčova. Pronásledován obyvateli, musel živoucí dítě nechat padnout, takže mohlo být zachráněno,“ píše se ve starých vlastivědách. Na památku události byl prý západně od Klíčova vztyčen pamětní kámen.
Klíčov je dnes zastrčená a poněkud ospalá víska, kterou byste našli pět kilometrů východně od západočeského Tachova. Zmíněný pamětní kámen byste na západ od ní hledali marně; nic podobného tam už dnes není. Pokud byste se však vydali na východ od Klíčova, na jeden kámen byste narazili. Vypadá ale docela jinak, než se od pamětního kamene očekává.
V roce 2004 pátral u Klíčova František Soukup z tachovského Klubu hledačů pokladů po podzemních chodbách. Na kraji louky u spodního okraje úzkého remízku východně od obce, jen kousek od mostu přes Mži, narazil na skoro dvoumetrový trojboký zašpičatělý šedavý balvan. Nebyla to tak docela náhoda – na kámen ho upozornil jeden z místních obyvatel, který mu také sdělil, že nikdo v obci nemá ponětí, co je to za kámen a odkdy na svém místě stojí. František Soukup dospěl k závěru, že by to mohl být pravěký menhir a referoval o něm v okresním tisku. Kámen se dostal do menhirologických databází, kde setrvává dodnes. V remízku leží i další kameny, a tak se dokonce objevily úvahy, že u Klíčova mohla stát celá kamenná řada. Jenže to jsou dost malé kameny a mohou klidně pocházet z přilehlých polí. Ten velký asi ne, protože si kdosi kdysi dal opravdu hodně práce a zasadil ho do země nastojato. Nemůže jít přeci jen o pamětní kámen ze starých vyprávění? Třeba si vypravěči jenom spletli světové strany?
Citliví jedinci prý u klíčovského menhiru „cítí vodu“ z podzemního pramene, snad prý tedy označoval místo k napájení dobytka. A jak ukazuje plán stabilního katastru z roku 1838, voda u kamene kdysi skutečně byla – jen trochu jiná. Až k místu, kde kámen stojí, zabíhalo slepé rameno Mže, jejíž tok se původně klikatil po přilehlé louce. Kromě starých map to prozrazují i současné satelitní snímky, na nichž je bývalé koryto říčky pořád ještě dobře patrné. Slepé rameno mohlo být zarostlé a zabahněné a kámen mohl místním ukazovat třeba konec bezpečného terénu, pokud tam už tehdy stál.
Jeho umístění však nemusí mít s vodou vůbec žádnou spojitost. Prostor pro hypotézy je, jak už to tak bývá, zcela otevřený.
Zdroje (výběr):
František Soukup: „Zapomenutá vesnička Klíčov a okolí zahalené tajemstvím“. Tachovský deník, 12.7.2004.
Über Grenzen hinweg : Geschichte, Land und Leute des Plan-Weseritzer Bezirkes, Heimatkreis Plan-Weseritz. Geisenfeld 1964, s. 389.
Album megalitických památek
Vysíláno v Planetáriu č. 43/2010, 23. - 29. října, upravená repríza v Planetáriu č. 4/2014, vysílaném 25. ledna.
Rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
